Časová osa

1119
  • Kolem tohoto roku vznikla na území obce (Zamčiska) dřevěná tvrz, která byla součásti linie tzv. varovných hradů. Tyto pevnůstky měly chránit tzv. „Měděnou stezku“ do Uher.

1447
  • Přibližně kolem tohoto roku byl hrad včetně přilehlé vesnice s kostelem vypálen uhry. Později byla tato osada nazývána Starý Jablunkov. Období vlády těšínského knížete Kazimíra.

1577
  • První písemná zmínka o Hrádku v Urbáři Těšínského knížectví. V této písemnosti je popsáno celkem 13 tehdejších osadníků.

1619
  • Berní sumář eviduje v Hrádku 30 usedlostí, z toho 16 zahradnických, 3 domkařské s polnostmi a 11 domkařských.

1653
  • Umírá poslední piastovská kněžna Alžběta Lukrécie. Území připadlo Habsburkům.

1780
  • Výstavba císařské silnice přes Hrádek do Jablunkova a do Uher.

1843
  • Neúroda, záplavy a epidemie zdecimovaly obyvatelstvo o téměř 10 %.

1864
  • Po velké neúrodě nastal v Hrádku velký hlad.  Lidé prodávali pozemky za hrnek zelí.

1869
  • Založena v Hrádku první polská škola v domku č.p. 31.

1871
  • Dokončen úsek železnice Těšín – Žilina košicko-bohumínské dráhy.

1873
  • 15.10. Posvěcení první samostatné budovy polské školy č.p. 73
  • Fojtem v obci se stal Paweł Nikodem č.p. 12.

1877
  • Fojtem zvolen Jan Czudek č.p. 35.

1878
  • 13.9. Ředitelem školy se stal Adam Zielina z Třanovic.

1880
  • Němečtí a židovští podnikatelé začali v Hrádku těžit kámen (pískovec). Najímali italské mistry kameníky (Lorenzini, Fontonari , Krespan, Targa), kteří se v Hrádku usídlili.

1883
  • Jerzy Sztefek č.p. 27 se stal fojtem.

1886
  • Paweł Rusnok č.p. 38 vystřídal Jerzego Sztefka ve vedení obce.

1891
  • Sčítání lidu. V Hrádku byl zjištěn trvalý pobyt 797 obyvatel (791 Poláků a žádný Čech) ve 108 domech.

1892
  • Novým fojtem Hrádku se stal Adam Nikodem č.p. 28.

1895
  • Postavena a slavnostně otevřená nová budova polské školy.

1896
  • Jan Sztefek č.p. 28 obecním fojtem.

1901
  • Sčítání lidu. Výsledek: Hrádek obývalo 882 obyvatel (875 Poláků a 2 Češi) ve 110 domech.

1902
  • Jerzy Nikodem č.p. 30 se stal fojtem Hrádku.

1905
  • Fojtem v Hrádku se stal Adam Samiec č.p. 115.

1906
  • Po smrti Adama Zieliny se 1.10. ředitelem polské školy stal Paweł Heczko č.p. 98.

1907
  • 21.4. Založena místní kampelička.

1908
  • 1.9. Fojtem v Hrádku se stal Jan Młynek č.p. 100.
  • 4.10. založena v Hrádku „Jubileuszowa Straż Pożarna“. U této příležitosti byly před polskou školou vysazeny dva památné duby.

1911
  • sčítání lidu. Výsledek: v Hrádku žilo 886 lidí (865 Poláků a 9 Čechů) ve 119 domech.
  • Adam Samiec koupil kamenolom „Na Gaci“ od Krásného, který zbankrotoval .

1914
  • 26.6. Sarajevský atentát.
  • 28.7. Vypukla první světová válka.
  • 1.8. V důsledku mobilizace narukovalo v Hrádku 50 mužů.

1917
  • Zedník Ambrož Lorenzini nalezl při kopání základů do domem č.p. 136 (u Zamčisek) křižácký meč.

1918
  • 5.11. Dohoda 5. listopadu o rozdělení Těšínska.
  • 28.10. Vznik Československa.
  • 11.11. Skončila první světová válka.

1919
  • 23.1. Válka česko-polská.
  • 24.1. Polští vojáci vyhodili do vzduchu železniční most u školy. Útok československých legii v prostoru Harcova.
  • 25.1. Výbuch granátu v kamnech ve škole během nocování polské armády.

1920
  • 28.7. Bylo Těšínsko rozděleno mezi Československo a Polsko.
  • 1. 10. Byl jako komisař jmenován do vedení obce Jerzy Młynek č.p. 39.

1921
  • 15.2. Sčítání lidu. V Hrádku bylo zjištěno 937 obyvatel (192 Čechů a 708 Poláků), žijících ve 133 domech.

1923
  • 26.6. Založen v obci evangelický hřbitov.
  • 10.9. Komunální volby. Následným představitelem obce znovu zvolen Jan Młynek č.p. 100.

1924
  • Založena v Hrádku Matice osvěty lidové.

1925
  • 1.6. Slavnostní posvěcení vybudované evangelické kaple.

1926
  • 30.10. Slavnostně otevřena budova české školy.

1927
  • Ředitelem české školy jmenován Jan Novák č.p. 144.

1928
  • 18.3. Uskutečněny komunální volby. Fojtem byl zvolen opět Jan Młynek č.p. 100.

1929
  • 11.2. Uhodily katastrofální mrazy. V Hrádku naměřen teplotní rekord – 42 °C.

1930
  • 15.6. Založen český hasičský sbor.
  • 2.12. Sčítání lidu. Dle výsledků vyplývá, že v obci žilo k uvedenému datu 1202 obyvatel (277 Čechů a 875 Poláků) v 163 domech.
  • dlouhodobá hospodářská krize, následkem které hrozivě vzrostla nezaměstnanost.

1931
  • 1.10. Slavnostní otevření budovy polské mateřské školy.
  • 1.11. Změna ředitele polské školy. Novým ředitelem se stal 31.12. Jan Heczko č.p. 121.

1932
  • 9.1. V Belku vykopány dvě lidské kostry a několik starých nádob.
  • 17.4. komunální volby. Vítězem voleb komunisté. Fojtem byl vylosován Gustav Niedoba č.p. 126.
  • Celkem čtyři požáry zničily stodoly hrádeckých sedláků.

1933
  • Od 17.11. obec vede Jan Novák jakožto úřadující člen rady.
  • 30.11. Proběhly volby fojta. Zvolen Jan Młynek č.p. 100, avšak nepotvrzen úřady.

1934
  • Vznikla expozitura české školy na Gruni č.p. 174.

1935
  • 18.10. Ustavena v Hrádku organizace „Civilní protiletecká ochrana“.

1937
  • 7.2. Konaly se ve Vujtově lyžařské skokanské závody.
  • 6.5. Vzniká v obci Svaz vesnických hospodyň.
  • 31.10. Fojtem potvrzen Jan Młynek č.p. 100.

1938
  • 1.9. Vznikla expozitura polské školy na Gruni (č.p. 53).
  • 4.10. Do Hrádku vstoupily jednotky polské armády. Obec součásti Polska.

1939
  • 1.9.  Začala druhá světová válka. Hrádek součásti německé říše.

1943
  • 17.8. partyzánský útok na železniční stanici v Hrádku. Byla zničena signalizace. Otto Heinschke byl vyzván, aby do 14 dnů opustil Hrádek.
  • 24.9.  Při přepadení úkrytu na Dziole partyzanského oddílu Čantoria  byl zastřelen František Liberda.

1944
  • 15.4. Na Gruni zastřelen Pavel Gomola, který se ukrýval, protože nenastoupil do armády. Německá policie dům "Pod polem" zapálila. Při následné přestřelce byl zraněn také jeden četník.
  • 20.9. Partyzáni podminovali trať na hranici Hrádku a Bystřice. Vykolejila lokomotiva a jeden vagón.

1945
  • 2.5. Osvobození Hrádku jednotkami sovětské armády.
  • 8.5. Prozatímní národní výbor. Předsedou zvolen Jan Bojko č.p. 116.
  • 15.5. Vznikl definitivní národní výbor. Předsedou se stal Jan Novák č.p. 144. Obec měla za úkol konsolidovat veřejný pořádek a zajistit majetek němců a kolaborantů.
  • Ředitelem polské školy František Swoboda, ředitelem české školy znovu Jan Novák.
  • Zřízena prodejna potravin nedaleko železniční zastávky. Prvním vedoucím byl pan Kobielusz. Taktéž byly znovuotevřeny oba hostince.
  • Obnoven hasičský spor sloučením obou národních hasičských organizací.

1946
  • otevřen druhý potravinářská obchod u Walacha.
  • červenec – reorganizace MNV. Předsedou se stal František Novotný.
  • Ředitelem polské školy Karol Molin.

1947
  • Obsazení samoty Na Gomolce benderovskou tlupou. V přestřelce s příslušníky veřejné bezpečnosti bylo několik benderovců zlikvidováno.
  • Říjen - dokončení stavby elektrického vedení. Od tohoto data je Hrádek kromě osady Gruň elektrifikován.
  • Změna vedení MNV. Novým předsedou se stal Jiří Kaleta, č.p. 168.
  • 9.11. Vznikla základní organizace „ Koło Polskiego Związku kulturalno-oświatowego (PZKO).

1948
  • 25. 2. Komunistický převrat. Převratné změny nastaly i ve složení MNV. Předsedou  zvolen Karel Mrózek č.p. 171.
  • 1.4. Jaroslav Kuranda se stal ředitelem české školy.
  • Pro hasičský sbor bylo zakoupeno nákladní auto Ford.
  • Ředitelem polské školy se stal Gustav Zuczek.

1949
  • Ředitelem polské školy se stal Adolf Žyla.

1950
  • 1.3. Sčítání lidu. V Hrádku bylo zjištěno 1198 obyvatel, z toho 486 čechů (42 %) a 712 poláků (58 %). Počet obydlených domů – 116.

1952
  • Reorganizace MNV. Novým předsedou se stal Pavel Kaleta č.p. 196
  • Velký sesuv půdy u Grace. Vznikla 20-ti metrová kolmá stěna.
  • Výskyt slintavky a kulhavky v obci. Zavedena přísná karanténní a hygienická opatření.
  • Koncem roku byla zprovozněna místní knihovna. Stav knihovny: svazků 440, z toho 40 polských. Počet čtenářů - 60.

1953
  • 14.1. Největší železniční nehoda na Harcově. Srazily se a vykolejily 2 nákladní vlaky. Strojvedoucí zahynul.
  • 1.6. Provedena měnová reforma, která zlikvidovala lidem veškeré úspory. Prvních 300 Kčs v poměru 5 : 1, ostatní peníze v poměru 50 : 1.
  • V obci byl nainstalován první televizor. Majitel Pavel Kawulok.
  • Ředitelem polské školy se opět stal Karol Molin.

1954
  • Květen - Komunální volby. Předsedou zvolen Jan Mlynek č.p. 65.

1956
  • 14.10. Slavnostní předání stavby 110-ti tunového ocelového mostu přes Olzu veřejnosti. Stavba byla započata v roce 1955.

1957
  • Květen – komunální volby. Předsedou MNV opět zvolen Jan Mlynek.
  • 1.9. Slavnostní otevření nové budovy MNV. V budově se nachází kanceláře MNV včetně zasedačky, knihovna, pošta, kadeřnictví.
  • 1.9. Slavnostní otevření pošty v budově MNV. Razítko pošty – Hrádek u Českého Těšína. Prvním vedoucím byl Jan Czudek.
  • Děti české školy vysadily v centru obce 260 ks topolů.

1958
  • První čtyři automobily vlastní Adolf Kaleta, Jan Hóta, Karel Kubik a Adam Niedoba.
  • Počet obydlených domů vzrostl na 275. Obrovský rozmach výstavby rodinných domků. Od roku 1950 jich bylo postaveno 90.

1959
  • 19.9. Zahájena dlouhodobá etapová stavba vodovodu ze „Zimných vod“.
  • 1.10. Založeno v Hrádku JZD. 97 členů družstva začalo hospodařit na 228 ha orné půdy a 70 ha pastvin. Byl postaven kravín a drůbeží farma.

1960
  • 1.1. Zanikl okres Český Těšín a vznikl okres Frýdek-Místek.
  • 12.6. Komunální volby. Předsedou MNV zvolen Jan Cieslar č.p. 135.

1961
  • Časté změny ve vedení MNV. Předsedou se stal Jan Samiec č.p. 252.
  • 6.4. Po smrti ředitele polské školy Karla Molina se novým ředitelem stal Karel Malik.

1962
  • Opět změna předsedy. Novým předsedou se stal Vladislav Dulava, který záhy podlehl náhlé nemoci.

1963
  • 4.3. Předsedou MNV po smrti Vladislava Dulavy se stal Jaroslav Kuranda.

1964
  • 14.6. Komunální volby. Předsedou MNV zvolen Jaroslav Kuranda.

1966
  • Ředitelem polské školy Pavel Czudek č.p. 115.

1967
  • Vybudována cesta na Gruň.

1970
  • 20.9. Slavnostní otevření novostavby Domu PZKO.
  • 1.12. Sčítání lidu. V Hrádku napočítáno 1516 obyvatel, kteří bydlí v 324 domech.

1971
  • 27.1. Slavnostní otevření budovy samoobsluhy. Do nové budovy byl přesídlen MNV, pošta i knihovna. Z bývalého objektu MNV se stala hasičská zbrojnice.
  • 30.8. Novou ředitelkou české školy se stala Jitka Klesnilová.
  • 12.2. Požár zničil kravín JZD.
  • 26.11. Komunální volby. Novým předsedou MNV zvolen Jan Husar.

1975
  • 9.5. Slavnostní otevření sportovního areálu, zahrnujícího běžeckou dráhu, fotbalové a volejbalové hřiště.

1976
  • 1.9. Dokončena generální oprava a přestavba polské školy.
  • 23.10. Komunální volby. Předsedou MNV opět zvolen Jan Husar.
  • 1.11. Po několikaleté práci byla v obci zprovozněna nová čekárna ČSD.
  • Poprvé se konala akce „Vítání občánků“.

1979
  • Dokončen obecní vodovod včetně napojení na vodovod Košařiska-Třinec.

1980
  • 1.1. Hrádek byl přičleněn k Jablunkovu.

1981
  • 5.6. Komunální volby. Místopředsedkyně MěstNV Jablunkov zvolena Eliška Čmielová z Hrádku.

1983
  • Přemnožení mandelinky bramborové.
  • Obrovské sucho během srpna, září a října způsobilo velký nedostatek vody pro obyvatelstvo. Vodovod byl 2 měsíce mimo provoz, pitnou vodu zabezpečovaly cisterny.

1984
  • Po čtyřleté výstavbě byla slavnostně otevřena budova sokolovny TJ Sokol Hrádek.

1985
  • Po odchodu Jitky Klesnilové do důchodu ředitelkou české školy jmenována Libuše Ježowiczová z Jablunkova.
  • založena v Hrádku gorolgrassová hudební skupina BLAF, zpívající v našem nářečí

1987
  • Po odchodu Pavla Czudka do důchodu ředitelem polské školy jmenován Bohuslav Czernek.

1988
  • 22.12. Slavnostní dokončení generální rekonstrukce české školy. V období stavby po dobu dvou let žáci chodili do provizorní školy č.p. 178 u Walacha.

1989
  • 17.11.1989 Sametová revoluce. Konec socialismu v Československu.