Zajímavosti z minulosti hrádeckého sboru (Zdeňka Turoňová - Evangelický kalendář)

1. ledna 2001, 00:14
Do roku 1791, než byl postaven kostel v Návsí, patřili hrádečtí evangelíci do sboru v Bystřici. Pak již byli členy náveského sboru. Podle zápisů žilo v roce 1792 v Hrádku 30 evangelických rodin. Věřících přibývalo a zatoužili po vlastním kostelíku - kapli. V r. 1921 bylo vybráno několik bratří a sester, kteří měli zastupovat sbor v Hrádku, tzv. "Prezbiterstwo cmentarne". Dne 29.6.1923 koupili pozemek pro hřbitov a kapli. Stavba kaple začala 10.9.1923. Za neuvěřitelně krátkou dobu, již na jaře 1924, byla stavba dokončena za pomoci ks. seniora Josefa Folwartschného z Orlové. Dne 1.6.1924 se uskutečnilo její posvěcení spolu se hřbitovem. Svými dary na stavbu kaple přispěl pan Jan Nikodem žijící v Americe - původem z Hrádku, který daroval celkem 38 370 Kč a k tomu dva větší zvony. V kostelíku probíhaly pouze pohřby a slavnosti posvěcení.

Z kostelní věže tehdy zněly Hrádkem 3 zvony. Ty byly za války odebrány a zůstalo po nich jen potvrzení o odevzdání zvonů do německého kovozávodu ze dne 7.4.1942. Na největším zvonu byl nápis: "Chwała na wysokościach Bogu a na ziemi pokoj, w ludziach dobre upodobanie." (Lk. 2). Na druhé straně zvonu: "Dzwon zakupiony od Jana Nikodema z Ameryki. Adam i Zuzanna, ojcowie jego." Tento zvon zněl tónem D, vážil 240 kg a jeho výška dosahovala 75 cm. Střední zvon, vážící 170 kg, o výšce 66 cm a ladění v tónu E, nesl nápis: "Albowiem nie mamy tutaj miasta stałego, ale onego przyszłego szukamy, Górne Jeruzalem, dom Ojca naszego, dosyć tam mieszkania jest dla nas każdego, tam też, wszyscy wierni ufamy, że się spotkamy." Na druhé straně: "Ew. gminie cmentarnej Gródek - dzieci Adama i Zuzany Nikodemowie. Rok Pański 1924." Nejmenší zvon vážil 130 kg, měřil 60 cm a zněl tónem Fis. Na něm bylo napsáno: "Panie, wysłuchaj modlitwę naszą a wołanie niechaj przyjdzie do Ciebie. Ps. 102" Na druhé straně bylo napsáno: "Zakupili gminie cmentarnej w Gródku kolejowcy: Adam i Zuzanna Klus, Jerzy i Ewa Niedoba." Tyto zvony nebyly vráceny evangelickému sboru v Hrádku. Později sborovníci usilovali o nové 3 zvony, dosáhli povolení k výrobě tří ocelových zvonů, ale dnes máme pouze zvon jeden, dovezený 1.4.1951. V Hrádku byl postaven nejen kostel, ale Pán dal vzniknout i samostatnému sboru. To nám potvrzuje zápis z prvního sborového setkání v Hrádku ze dne 4.3.1951. Úvod zápisu zní takto: "Rok sprawozdawczy 1950 jest i będzie w przyszłości rokiem pamiętnym w życiu ewangelików gródeckich. Mianowicie stało się coś, co przewyższyło najśmielsze oczekiwania nabożnego ewangelika tej gminy. Byl tu od r. 1924 kościółek ewangelicki i cmentarz ewangelicki. Byli tu gorliwi członkowie byłej ewangelickiej gminy cmentarnej, którzy obeszli wszystkie domy ewangelickie i zebrali od domowników wiary podpisy za utworzeniem samodzielnego zboru, a uczynili to w grudniu 1949 r. i w styczniu 1950 r. Myśl założenia tu zboru cieszyła się uznaniem i poparciem naczelnej władzy kościelnej w Czeskim Cieszynie, która sobie postawiła za cel przekształcenie dużych 7 ewangelickich zborów w miejsze i liczniejsze zbory na Śląsku... Stała się zatym tak wielka i dziwna rzecz, że nie możemy jej ani pojąć, ani należycie z niej się radować: Oto dnia 24. czerwca 1950 r. Państwowy urząd dla spraw kościelnych w Pradze uznał prawnie naszą samodzielność jako Ewangelickiego parafialnego zboru a.w. w Gródku." První bohoslužby se uskutečnily 6.8.1950. Do konce roku se sbor rozrostl na 850 duší. Ve sboru fungovaly biblické hodiny a tzv. zkoušky chrámového zpěvu duchovních písní mládeže pod vedením dirigenta Wladysława Młynka. Prvním varhaníkem byl pan Jerzy Konderla. prvním kurátorem - pan Jerzy Nikodem a prvním kostelníkem se stala paní Anna Labajová. Hrádecký sbor neměl k dispozici sborový dům, proto prostory pro kancelář sboru poskytl pan Karol Mrózek ve svém domě č. 171. Tato místnost však byla na opačném konci Hrádku - daleko od kostela. Taky její kapacita nepostačovala pro setkání presbyterstva, pěveckého sboru nebo biblických hodin. Proto od 1.9.1951 do 1.10.1952 se kancelář nacházela v domu pana Pavla Samce č. 115, pak v domu paní Heczkové Na rovni č. 98. Některá setkání se uskutečnila v hospodě u Raszki - v tzv. sborovém sálu. Sborovníci usilovali o přístavbu sakristie za kostelem, která by byla spojena s WC, kanceláří a archivním pokojem. Jejich tajným přáním bylo, aby zde byl i byt faráře, po kterém vroucně toužili. Stavba však nebyla povolena a faráři dojížděli ze sousedních sborů. Teprve v srpnu 1968 byla zvolena stavební komise a již 2. listopadu 1969 proběhlo slavnostní posvěcení sborového domu. K této slavnosti milé sestry sboru přichystaly pohoštění a tím začala v hrádeckém sboru práce odboru žen. Od prvních bohoslužeb si hrádečtí věřící přáli mít vlastního duchovního, ale Pán je učil trpělivosti. Do sboru nastoupil administrátor farář Karol Krzywoń - pastor v Návsí. Jemu však pomáhali další kněží; z Návsí to byl farář Leopold Pawlas a z Bystřice faráři Emil Tlołka, Jerzy Czyż a J. Sztefek. Dalšími administrátory byli faráři Jerzy Czyż, senior Józef Fukała, farář Gustaw Szurman, senior Leopold Pawlas, senior Bogusław Kokotek, farářka Anna Bystrzycka a farářka Zuzanna Szpakowa. Od listopadu 1993 nastoupil farář Erich Bocek, a teprve ten byl zvolen prvním pastorem sboru v r. 1996. Všichni tito knězi sloužili ve sboru dle svých možností a za jejich vedení se udělalo mnoho práce, které Pán Ježíš požehnal. Stačí se podívat na náš kostelík a porovnat, co všechno se za těch 50 let změnilo. Taky se dá ještě hodně změnit, ale to již záleží na každém z hrádeckých věřících, zda chtějí svůj čas, nápady, peníze obětovat našemu Pánu Ježíši formou služby ve sboru. Pán požehnal a taky zaslíbil požehnání tam, kde je jeho jméno vzýváno a oslavováno, a za to mu patří dík! "Hospodin dává svému lidu sílu, Hospodin žehná svůj lid pokojem." (Ž 29,11) Zdeňka Turoňová