Vzácní a neobvyklí živočichové Hrádku - Brkoslav severní (Bombycilla garrulus)

21. února 2007, 01:05
Tento poměrně neobvyklý pěvec k nám přilétá pouze v zimě. Je to skutečně vzácný host, protože ne každou zimu můžeme uslyšet jeho nápadně cvrčivý hlas. Letos začátkem února bylo pozorováno asi 50-ti členné hejnko pod chatou Walmarku. Pokud jste tuto zimu na brkoslava v přírodě narazili, můžete o tom poreferovat v diskuzi k tomuto článku

Brkoslav je pták velikosti mezi kosem a vrabcem, zavalité postavy, jíž jako by chyběl krk. Zato hlavu prodlužuje zřetelná chocholka ležící na temeni. Zbarvení brkoslavů je velice prosté, celkově načervenalé, hnědavé, u dospělých ptáků s černou bradou. Nápadným znakem jsou však bílé a žluté skvrny. V letu se brkoslav podobá velikostí a trojúhelníkovými křídly špačkům.

Jak již druhové jméno říká, brkoslav je pták skutečně severní. Jeho domovem, ve kterém hnízdí, je tajga, tedy severský jehličnatý les. Tam staví brkoslavi ve větvích hustých stromů silnostěnné, tepelně velice dobře izolované hnízdo, ve kterém od května do července samička snáší tři až šest vajec a kde oba rodiče vykrmují mláďata jednak bobulemi, jednak komáry. V některých letech se brkoslavům podaří vychovat mláďata ve velkém množství. Pak nezbývá, než pravidelný tah před zimou prodloužit a rozšířit na velký prostor. V těchto zimách se pak brkoslavi objevují ve větším nebo menším počtu až ve střední a jižní Evropě, a tím také u nás.

Při velkých invazích, které se opakují celkem pravidelně jednou za čtyři roky, tvoří brkoslavi až tisícová hejna, která přeletují a prohledávají krajinu. Hledají totiž bobule stromů a keřů, které jsou v zimě téměř výhradní potravou. Jsou při tom většinou velmi důvěřiví, nezvyklí na člověka, takže je možné si je dobře prohlédnout i uprostřed měst a často velice zblízka. U nás se živí především šípky růží, bobulemi kaliny a velice často bobulemi jmelí a ochmetu. Tam ovšem narážejí na konkurenci velkých drozdovitých brávníků, kteří před brkoslavy hlídají trsy v korunách stromů a s hlasitým cvrčením je odhánějí. Brkoslavi ale potřebují velké množství potravy, neboť bobule procházejí jejich trávicím traktem velice rychle, a dokonce vycházejí i nestrávené ven.