Oficialitám v Hrádku nepřálo počasí (DENÍK)

6. října 2003, 23:11

Hrádek • Pamětní deska věnovaná bývalému polskému politikovi Wincentymu Witosovi byla v sobotu odpoledne odhalena v Hrádku. Právě v této obci nalezl trojnásobný předseda polské vlády v roce 1933 azyl. Do Hrádku přijeli z Jablunkova, kde se konala konference věnovaná Witosovi, předseda Senátu České republiky Petr Pithart, místopředseda polského Sejmu Janusz Wojciechowski, předseda Polské lidové strany Janusz Kalinowski, polský velvyslanec, český generální konzul z Katovic i autor pomníku, profesor krakovské akademie Wieslaw Bielak. Bohužel odpoledne nepřálo počasí, rozpršelo se a po příjezdu hostů déšť ještě zesílil. „Máte to tady dobře zorganizované. Stany jsou perfektní, koho by napadlo, že po pěti suchých měsících bude pršet," chválil Petr Pithart starostu Hrádku Pavla Tomčalu. Pod látkovou stříšku usedli všichni hosté. Ostatní vytáhli deštníky. Spoluorganizátor akce Stanislaw Gawlik vítal hosty i Witosovu rodinu - jeho vnučku a pravnuky. Pak k mikrofonu přistoupil Petr Pithart. „Staré úsloví říká, že v nouzi poznáš přítele. Jsem hrdý na to, že člověk v nouzi našel přátele v meziválečném demokratickém Československu," řekl Pithart. Následně odhalil spolu s polskými politiky pamětní desku a položil k ní květiny. Navečer se Petr Pithart a členové KDU-ČSL setkali v sále Obecního úřadu v Hrádku s polskými představiteli lidové strany. Wincenty Witos odešel z Polska do exilu v roce 1933 ve svých devětapadesáti letech, když mu v Polsku ve zhoršených demokratických poměrech hrozilo vězení a údajně i smrt. Dostal se do Hrádku, kde mohl díky rodině Karla Kalety bydlet v ubytovně evangelíků. Zde také začal psát své paměti. Během šestileté emigrace pobýval ještě v Přerově a Rožnově pod Radhoštěm. V březnu 1939 se vrátil do Polska a hranici opět překročil tajně, když prošel Sedlištěmi, Žermanicemi, Vojkovicemi a Těšínem.