Naše řeka: Olza nebo Olše? (Horizont 22. dubna 2008)

27. dubna 2008, 09:44
Přední polské deníky počátkem minulého týdne akcentovaly usnesení 10. shromáždění Kongresu Poláků v ČR, které vedení této národnostní organizace ukládá usilovat o změnu oficiálního názvu řeky Olše na Olza. Přinášíme zkrácené komentáře dvou ústředních polských listů ze dne 15. dubna. V překladu jsme ponechali v češtině nepoužívaný geografický pojem Zaolzí, kterým v Polsku označují levobřežní území pás předmětné řeky.

WOJCIECH TRZCIONKA    GAZETA CODZIENNA:

 

Olza na polské straně a Olše na české - tak se oficiálně jmenuje řeka plynoucí přes Těšín. Jméno Olše je posledním reliktem komunismu. Bylo zavedeno v roce 1961 československou mocí, kte­rá cílevědomé odstraňovala polské výra­zy z geografických názvů.

 

Proto lidé na Zaolzí už dlouho pře­svědčují české orgány, ať je přijat zpátky polský název. Výzvu nyní zopakovali. Na 10. shromáždění Kongresu Poláků v ČR, které se konalo v sobotu v Českém Těšíně, delegáti zavázali radu Kongresu k „rozhodné činnosti ve věci navrácení historického názvu řeky Olzy".

 

Diskuse na téma, zda má Olza nést tento název po obou stranách hranice, trvá řadu let. Vyvolal ji starosta Hrádku Pavel Tomčala. O věc se zajímal prof. Ja­roslav Valenta, již nežijící český odbor­ník na pojmenování, který po řadě vý­zkumů a konzultací s pracovníky Slezského muzea v Opavě a Masaryko­vy univerzity v Brně dospěl k závěru, že změna názvu Olše na Olza je správná nejen z historického hlediska.

 

Český název řeky ustanovila v roce 1961 Státní geodézie a kartografie, Cíl byl jednoznačný - odstranit z českého geografického názvosloví polský výraz.

 

- Změnili nám název řeky jako by to byla autobusová zastávka - vzpomíná Zygmunt Stopa, předseda Hlavního výboru Polského kulturně-osvětového svazu v ČR. Záměr socialistických vlád se však úplně nezdařil. I když na řadě map na­cházíme Olši, jsou i takové mapy, na kterých polský název řeky zůstal.

 

Dokonce ani někteří Češi nehorují pro název Olše. - Málokdo tak mluví. To je jaksi umělé - soudí Eva Bracháčková, občanka Českého Těšína.

 

Historici rovněž přesvědčují, že název Olza by měl platit jednotné po obou stranách hranice.

Není bez zajímavosti, že o pojmenová­ní řeky se diskutovalo už v... 19. století. Později na stránkách listu Gwiazdka Cieszyńska a jiných slezských periodik se na toto téma vedly různé pře. Jedni byli pro Olzu, jiní pro Olši. V roce 1907 v pe­riodiku Zaranie Śląskie šéfredaktor Ernest Farnik se odvolal na názor vynikají­cích polských jazykovědců, Kazimierza Nitsche a Jana Rozwadowského, kteří se jednoznačně vyslovili pro Olzu s argu­mentem, že název se odvíjí od praslovanského Oliga - Olidza - Oldza - Olza (znamená to vlhkost, průtok, vodu). Později tuto tezi podpořil těšínský historik Franciszek Popiołek citátem z dopisu, kterým těšínský kníže v roce 1450 potvr­dil koupi Boguszowic a novému vlastní­ku, Mikuláši z Třanovic, udělil právo lovu ryb v řece Olza („fluvium Olzam"). S ná­zvem řeky bývalo v minulosti různě. Roz­díly byly dokonce v českých slovnících. Jední autoři psali Olza, jiní Olše. Dualis­mus trval také po 2. světové válce.

 

Navzdory tomu, že v posledních letech se zdálo, že česká vláda se začne zabývat tímto problémem a překřtí Olši na Olzu, zatím na mostech v Těšíně jsou pořád staré nápisy. Změní to současná výzva Kongresu?

EWA FURTAK, TOMASZ GLOGOWSKI    GAZETA WYBORCZA:

 

V Polsku Olza, v Čechách - Olše. Tento název byl zaveden v Československu v rámci odstraňování polských jmen z českého geografického názvosloví. - Zprvu byly změněny názvy železničních zastávek. Výraz „nad Olzou" byl změ­něn na „nad Olší". Češi to vysvětlovali snadnější výslovností. Potom byl admi­nistrativně změněn název řeky. Je to relikt komunismu, navíc dodnes zneuží­vány pro protipolské nálady - říká Zygmunt Stopa, předseda Hlavního vý­boru Polského kulturně-osvětového svazu v České republice.

 

Poláci na Zaolzí protestují: ten název bije do očí. Vyjde to na stejno, jako by ně­která z hlavních tříd v Praze nesla jméno Stalina nebo Džeržiňského. V Českém Těšíně a dalších příhraničních obcích ni­kdo neříká Olše, takové pojmenování se nelíbí většině Čechů. Již nežijící profesor Jaroslav Valenta, známý český historik, ve své práci před několika lety napsal: „Dnes platný český název je všeobecně uznávaný za hranicemi Slezska, přede­vším v Praze, jako název tradiční, ale ve skutečnosti to tak vůbec není, protože existuje teprve 40 let a byl zaveden direk­tivním způsobem".

 

Shromáždění Kongresu Poláků tuto organizaci zavázalo, aby se domáhala vracení majetku zabaveného po 2. svě­tové válce, zavedení lekcí o polské men­šině do vyučování v českých školách a usilovala o změnu názvu Olše na Olza. O tom však může rozhodnout pouze vláda v Praze.

 

Bývalý premiér Polska Jerzy Buzek, který byl sjezdu přítomen, podporuje úsilí Poláků žijících na Zaolzí. Varuje však, aby se do celé věci míchala politi­ka. - Je nepochybné, že místní lidé nikdy neužívali jiný název, než Olza. Přesto oficiální uznání této skutečnosti bude vyžadovat větší rozvahu a diplomacii. Když do toho začneme plést komunis­mus, nezískáme nic - přesvědčuje Bu­zek. Soudí, že vláda v Praze je ochotna naslouchat požadavkům Poláků žijících na Zaolzí, ale dobrá vůle někdy schází u českých samospráv. - Není to často, ale stává se, že dvě nebo tři obce mají ke změnám odpor a torpédují náměty pol­ské menšiny. Naše úloha spočívá v úsilí po změně - říká bývalý premiér.