Hledání - Účet

12. listopadu 2013, 21:25
Do obchodu vstoupila žena. Byla pohublá a šaty...

     Do obchodu vstoupila žena. Byla pohublá a šaty na ní visely, jak jí byly velké. Přistoupila k majiteli obchodu a pokorně ho tichým hlasem požádala, jestli by mohla dostat nějaké potraviny na dluh. Pověděla mu, že její manžel vážně onemocněl a nemůže už dál pracovat a že jejich čtyři děti potřebují jídlo.
     Muž ji odbyl a vyzval ji, aby odešla.
     Žena ho snažně prosila: „Prosím vás, pane! Donesu peníze, jak nejrychleji to bude možné.“ Majitel obchodu jí bezohledně vysvětlil, že na dluh neprodává, ať si najde jiný obchod ve čtvrti.
     Zákazník, který výjev sledoval, přistoupil k majiteli a požádal ho, aby se pokusil ubohé ženě přece jen vyjít vstříc.
     Obchodník se zdráhavě obrátil na ženu: „Máte seznam zboží?“
     S náznakem naděje v hlase mu žena odpověděla: „Ano, pane.“
     „Dobrá!“ prohlásil obchodník. „Položte ten svůj seznam na váhu. Dám vám tolik zboží, kolik váží.“
     Žena chvíli se sklopenou hlavou váhala; pak vytáhla z nákupní tašky kousek papíru, rychle na něj něco naškrábala a pak, s hlavou stále skloněnou, položila lísteček opatrně na misku vah.
     Obchodníkovi i zákazníkovi se oči rozšířily údivem, když viděli, jak miska vah najednou klesla a zůstala dole. Obchodník hleděl upřeně na váhu a zabreptal: „To je neuvěřitelné!“
    Zákazník se usmál a obchodník začal na druhou misku nakládat pytlíky s potravinami. Nakládal na misku krabice a plechovky, ale váha se nepohnula. A tak znechuceně přidával a přidával.
     Nakonec popadl lísteček a celý zsinalý a zmatený se na něj podíval. Nebyl to nákupní seznam. Byla to modlitba: „Bože, ty znáš mou situaci a víš, co potřebuji. Odevzdávám vše do tvých rukou.“
     V rozpačitém tichu dal pak obchodník ženě všechno, co jí přinesl.
     Žena poděkovala a vyšla z obchodu.
                                                                      

Převzato z knihy: Pohlazení pro duši, Bruno Ferrero