Hledání - Milovat bez podmínek

24. března 2014, 11:51
Temnou nocí se rozdrnčí telefon. Muž, procitající ze snu, pomalým pohybem ruky zvedne sluchátko...

Temnou nocí se rozdrnčí telefon. Muž, procitající ze snu, pomalým pohybem ruky zvedne sluchátko. „Haló,“ řekne ospalým a trochu podrážděným hlasem: „pokud nemáte nic důležitého, zavolejte mi ráno. Nemám chuť se s vámi bavit uprostřed noci!“ „Tati,“ ozývá se známý hlas, „vracím se domů a chci se tě na něco zeptat.“ Jeho hlas neslyšel od doby, kdy syn odcházel do války. Nyní, po tolika letech, jej při jeho zvuku mrazí v kostech. „Jistě synu, přijď tak brzy, jak jen to bude možné. Tvoje matka i já se na tebe velmi těšíme.“ „I já vás toužím spatřit. Ale tati, je tu něco, co bys měl vědět. Jeden můj velmi dobrý kamarád byl těžce raněn. Šlápl na minu a přišel o ruku a nohu. Nemá kam jít a já se proto rozhodl jej vzít k nám domů.“ „To je hrozné synu. Samozřejmě mu pomůžeme najít bydlení i nejlepší lékařskou péči, která bude dostupná!“ „Ne tati, ty mi nerozumíš. Chci, aby žil u nás. Budu se o něj starat.“ „Chlapče,“ řekl otec rázným hlasem, „nevíš, o co žádáš. Tvého kamaráda je mi líto, ale někdo s takovým handicapem by pro nás byl velikou přítěží. Máme svůj životní styl a pohybujeme se v určitých společenských kruzích. Nemůžeš čekat, že kvůli němu se všeho zřekneme. Zkrátka a dobře, přijeď domů a na toho hocha zapomeň. Jistě se najde někdo, kdo mu pomůže.“ Na druhé straně telefonu zůstalo ticho. Za pár okamžiků syn zavěsil.

O několik dní později se domem rozezněl zvonek domovních dveří. Byla to policie. Několik bloků od jejich domu, spáchal mladý muž sebevraždu. Policie se domnívala, že se jedná o jejich syna. Rodiče odjeli tělo identifikovat. Na místě zůstali s hrůzou stát. Byl to skutečně jejich syn, ale tělo, na které hleděli, bylo bez ruky a bez nohy.

V Božím slově - Bibli se dovídáme, že existují dvě nejdůležitější přikázání. Miluj Boha z celého srdce a miluj bližního svého, jako sebe samého. Na těchto dvou přikázáních je postaven celý zákon.

Je neuvěřitelné, jak je to jednoduché. Jen dva zákony dodržovat a žili bychom si jako v ráji. Milující člověk svého bližního neokrádá, nepodvádí, nenapadá, s nikým neválčí, chová se férově, potřebným pomáhá.

Ale víme, jaká je situace. Jsme schopni milovat mladé, krásné, inteligentní a veselé lidi. Těch, kteří nejsou zdraví ani krásní, kde by hrozilo, že by nás mohli v něčem obtěžovat, bránit nám v našem pohodlí, těch se straníme.

Zkusme v sobě najít odvahu a s láskou pomoci lidem, kteří skutečnou pomoc potřebují. Nezavírejme oči před nedokonalostí, vždyť nikdo z nás neví, kdy sami budeme potřebovat pomoc druhých. Nevíme, jestli na nás zítra nečeká nějaká „mina“ v podobě autohavárie nebo zákeřné choroby.

Otištěno se svolením Brněnské tiskové misie