Další prázdninová jízda (13. - 17.8.2007)

léto je v plném proudu a my opět vyrážíme na skvělý letní pobyt, tentokrát…ehm…do JeseníkůJ. Tedy, abych byla přesná - obec Travná, 35 stupňů severovýchodně od Javorníku (už zase kecámJ), kde jsme měli strávit nádherných pět dní, pěkně od pondělka do pátkuJ.

Jak už bývá u nás zvykem, shromáždili jsme se (pro některé velmi) brzy ráno u vlakového nádraží v Hrádku, sice ospalí, ale zároveň pořádně nažhavení na další prázdninovou jízdu. A „překvapivě“ jsme opět trhli rekord, na pobyt totiž jelo 37 LIDÍ! Na zapadlou vesničku docela slušné, ne??? A jelikož jsme docela pohodlní a nikomu se nechtělo mačkat, jelo 8 aut…to byla jízdaJ. Tradiční už by se dala také nazvat naše návštěva opavského Globusu a Karlovy Studánky, kde jsme se příjemně osvěžili (ručička teploměru totiž už zase prováděla skok do výšky).

Po příjezdu nemohl zpočátku nikdo uvěřit, kde jsme se to vlastně octli, a začaly šílené zmatky, ovšem to u nás taky není zas až tak nic novéhoJ. Kluci jako praví gentlemani nám uvolnili horní pokoje, my zase jako pravé ženské jsme po chvilce začaly mrmlat a vymýšlet (ale na naši obhajobu, kdo by spal s blechou, plhem a dalšími zvířátky v jedné postýlce??J), kluci se pak jako praví flegmatici rozhodli už to neřešit, což bylo určitě dobře. A my jako správné „tarzanky“ jsme se rozhodli, že se hecnem. Nakonec byli všichni spokojení. Čekání na večeři nám příjemně zpestřila hra „Bandité“ v režii paní Marty. Nikdy bych neřekla, že se do té hry tak vžijeme, celé dvě hodinky jsme lítali po chatě jako blázniJ. Kuchyň si vzaly na starost paní Czyžová a Borská a řeknu vám, komu čest, tomu čest. Jídlo bylo znamenité a věřím, že i jídelní kritici by se museli jít klouzat.

Ranní rozcvičky měla na starost Kája a Lukáš - opět musíme jen chválit, i když přístup některých členů k rannímu pobíhání před chatou byl velmi rozpačitý (první den se dokonce rozhodli protáhnout svá auta místo svých tělJ). Poté většinou následovala ranní chvilka nad kávou (a čajem) spolu s krátkým zamyšlením Toma, Jarka, Krysii a Renči. Určitě si také zaslouží dík.

A jak jsme trávili den??? Samo, že většinou v terénuJ. Pořádně jsme prozkoumali malebné městečko Javorník spolu s jeho malebným zámečkem, do kterého jsme se také podívali a zajezdili na …ehm…návlecíchJ. Všichni měli s sebou sbalené plavky, a ty moc dlouho v baťohu nezůstalyJ. Dokonce jsme navštívili i naše polské kolegy, abychom zjistili, jakou tam mají vodu. A věřte mi, nestěžovali jsme siJ. Taky jsme nemohli zapomenout na náš úžasný lom z loňska (Černá voda – „rampa“), kde jsme si pořádně zaskákali. Ale ani na chatě nebylo o zábavu nouze, za což můžeme být vděční ping-pongovému stolu. Skoro pořád tu parta lítala kolem dokola a snažila se chytit ten malý bílý míček, jako by hráli o pohár Ligy mistrůJ. Večerní programy si pak vzaly na starost Vašek a Honza, Hanka a Basia (za zmínku stojí určitě večerní hra na upíry, viď Stáslave), Martin a Jarek, Mája a Marta, Krysia a Monia. No a samozřejmě bychom nemohli náš pobyt přežít bez hry „parlament“, která i letos sklidila obrovský úspěch. Každý večer jsme ovšem všichni netrpělivě čekali na půlnoc, kdy opět shlédneme sestřihy z každého dne obohacené o úžasné bláznivé kreace party „Jackiesů“…Ještě jednou díky jim a zvláště Tomovi a jeho kameře, které se „díky Bohu“ nic nestaloJ. DVD z pobytu je opravdu bezvadné a tak neváhejte a objednávejte u Toma Borského na čísle: 558369156 - myslím, že budou určitě za nějakou akční cenu, tak kolem 2 000,-…J

Ve čtvrtek jsme opět mohli poznat, že Bůh stojí při nás za všech okolností. Jako každý den jsme tak trochu blbli, ale tentokrát se to dvěma osůbkám nevyplatiloL. Jedna z nich si dokonce poslední noc „užila“ v nemocnici... Jsem Bohu vděčná, že jsme společně mohli stát na modlitbách a sdílet své starosti o onoho super člena naší mládeže, a tak může být dnes zdráv a v pořádku. Zároveň jsme byli tak trochu zahanbeni, protože to nebylo jen ve čtvrtek, kdy jsme „tak trochu (víc) blbli“, mohlo se toho stát mnohem víc. Díky Bože.

Nakonec jsme si ještě ten den mohli vychutnat Tomovu skvěle připravenou celodenní olympiádu s opravdu kreativními disciplínami (hojně jsme využili např. potápěčské brýle, ploutve, šnorchle, atd.…J).

Poslední noc zahájilo společné opékání párků (však víte, kytara, táborák, prostě romantika). Jak už bývá u nás zvykem, všichni jsme se celou noc dopovali kávou (obrovská piksla Nescy byla pryč už ve 2 ráno), a tak až na pár ospalých výjimek jsme všichni lítali po chatě až do půl šesté, kdy jsme zalehli při filmu Taxi taxi 4. Myslím, že dva borci (borky?) dokonce vydrželi probdít celou nocJ

A poslední den? Jak jinak než loučení, radost a vděčnost z krásně prožitých dnů, ale zároveň smutek z konce a nechuť k balení. Tomáš a Jackies se s závěrečným sestřihem opravdu vyznamenali!! Pak už jsme jen předali chatu našim bystřickým kolegům, naposledy zatroubili, stavili se pro našeho maroda do nemocnice a vyrazili domů. Cestou ovšem někteří zjistili, že včerejší párky nebylo to pravé ořechové pro jejich žaludky, ale nakonec to dopadlo dobře a všechna sedadla zůstala čistá. U opavského Glóbu jsme se dojemně rozloučili a pak už jsme každý sám vyrazili, se vzpomínkou a novou Boží energií v srdci, čelit dalším nástrahám, ale i radostem prázdninových dní.

Co dodat??? Snad jen DÍÍÍÍÍÍÍÍKY:

     - řidičům, za jejich ochotu a (někdy až svatou) trpělivost se členy posádky a ostatními auty

     - kuchařkám, za jejich ochotu a pilné ručičky, které vykouzlily opravdové gurmánské zázraky

     - vedoucím, a to nejen celého pobytu, ale taky jednotlivých programů a večerů, protože bez organizace (a že dá pořádnou práci dát nás nějak do latě) by to bylo o ničem

     - každému, kdo do toho šel a užil si ten pobyt stejně jako já, protože bez něj by to tak super nebylo

     - především BOHU, že nám dal peníze na pobyt, přátelství, úsměv na tváři, otevřená srdce, zdravé tělo a mysl, kterými jsme mohli vnímat všechnu tu nádheru kolem nás a kříž, bez kterého bychom si o tom všem možná mohli nechat jen zdát…….