Čtyři svíčky na adventním věnci
14. prosince 2012, 10:41
Na adventním věnci hořely tiše čtyři svíčky. Bylo slyšet, jak si mezi sebou šeptají...
Vyprávěč: Na adventním věnci hořely tiše čtyři svíčky. Bylo slyšet, jak si mezi sebou šeptají. První svíčka vzdychla a řekla:
1.svíčka: „Jmenuji se POKOJ. Ráda bych přebývala mezi lidmi, ale jim na mně nezáleží. Moje světlo sice svítí, ale lidé žádný mír nedodržují!“
Vyprávěč: Její světélko bylo čím dál menší, až docela zhaslo… Světlo druhé svíčky zakmitalo a svíčka řekla:
2.svíčka: „Jmenuji se VÍRA, toužím svítit lidem na cestu životem, ale oni mnou pohrdají, jsem prý nemoderní a zbytečná. Lidstvo nechce o Bohu nic vědět, nemá tedy cenu, abych svítila!“
Vyprávěč: Průvan zavál místností a druhá svíčka zhasla… Smutně se ke slovu přihlásila třetí svíčka:
3.svíčka: „Jmenuji se LÁSKA. Toužím být v lidském srdci, ale lidé si mě nevšímají, nechtějí mě. Vidí jenom sami sebe, tvrdí, že volné vztahy jsou lepší, že je třeba si užívat. Už nemám sílu, abych hořela.“
Vyprávěč: Její světlo se zachvělo a zhaslo… V té chvíli vešlo do místnosti dítě. Podívalo se na svíčky a řeklo:
Dítě: „Proč nesvítíte, kdo vás zhasl?“ (a rozplakalo se … )
Vyprávěč: V tom se ozvala čtvrtá svíčka a zašeptala:
4.svíčka: „Neboj se! Dokud já svítím, nic není ztraceno! Mé jméno je NADĚJE! S mojí pomocí se dají i ostatní svíčky znovu zapálit.“
Vyprávěč: Od ní pak dítě zapálilo zápalku a pak všechny ostatní svíčky. Plamen NADĚJE by v našem životě neměl nikdy zhasnout. Každý z nás by měl plameny POKOJE, VÍRY, LÁSKY a NADĚJE stále udržovat.
Přejeme Ti požehnanou adventní dobu!
Zatímco advent je považován za začátek církevního roku někdy od 10. – 11. století, první adventní věnec pověsil německý teolog Johann Heinrich Wichern v roce 1838 v hamburském sirotčinci. Tady, místo svícnu, měly opuštěné děti pověšené kolo od vozu, na kterém bylo celkem 23 svící, z toho 4 velké bíle a 19 malých červených. Byl to vlastně takový kalendář, který měl dětem zpříjemnit očekávání na Štědrý den. Každý den se při malé pobožnosti rozsvítila další svíce. Později se kolo začalo zdobit jedlovými ratolestmi.
Kruhový tvar adventního věnce symbolizuje lidskou spolupatřičnost a světlo, které na něm postupným zapalováním přibývá, znázorňuje cestu k plnému světlu, ve kterém přijde Ježíš Kristus.