Co přináší nový stavební zákon

25. února 2007, 10:43
V letošním roce byl schválen zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, který nabývá účinnosti od 1. 1. 2007. Jedná se o nový stavební zákon, který nahrazuje dosavadní právní předpis - zák. č. 50/1976 Sb., kterým se s různými obměnami řídily procesy povolování a kolaudování staveb od r. 1976. Nový stavební zákon byl již veřejnosti představen v mediích, ponejvíce ve zprávách a různých publicistických pořadech televize.

Tvůrci nového stavebního zákona chtěli mimo jiné investorům a stavebníků zjednodušit vyřizování potřebných povolení u sta­vebních úřadů. Nový stavební zákon proto obsahuje řadu zjedno­dušených postupů, které však mají svá omezení a úskalí a jsou vždy nějak podmíněny. Protože média se většinou soustředila na výhody, které nový stavební zákon přináší, aniž by je dala do souvislosti s podmínkami, za jakých je lze využít, vznikají u la­ické veřejnosti zkreslené představy o tom, co po novém roce bu­de. Slyšeli jsme dokonce i o tak extrémních názorech, že stavba rodinného domu nebude vyžadovat vůbec žádného povolení.

Ve snaze předejít možným nedorozuměním, která mohou mít za následek nezákonnou činnost ve výstavbě s následnými sankcemi, případně nařízeními k odstranění započatých nebo již i dokončených staveb, rozhodli jsme se na některá ustano­vení nového stavebního zákona upozornit - alespoň v případech nejčastějších - staveb a stavebních úprav rodinných do­mů a k nim doplňkových staveb (např. garáže, hospodářské bu­dovy). Upozorňujeme, že zde nejde o úplnou informaci, spíš naopak, půjde jen o „naťuknutí problematiky.

Tolik úvodem, a teď k samotnému zákonu. Nadále platí, že nelze stavět tam, kde to není schváleným územním plánem obce dovoleno, tj. mimo zastavěné nebo zastavitelné území. Jak to je, se stavebník dozví na stavebním úřadě, který mu je povi­nen na řádnou žádost poskytnout tzv. územně plánovací infor­maci (§ 21). Definitivně se o tom rozhodne až vydáním územní­ho rozhodnutí nebo územního souhlasu (§ 76). Stavby, které územní rozhodnutí, ani územní souhlas, nevyžadují, jsou uvede­ny v § 79 odst. 3. Stavby rodinných domů, garáží a hospodářských budov nebo bazénů v § 79 uvedené nejsou. Ty územní rozhodnutí příp. územní souhlas vyžadují s výjimkou případu, že se na ně vztahuje tzv. regulační plán, což je jakési hromadné územní rozhodnutí. Regulační plán ale zatím nemá žádná obec v územní působnosti stavebního úřadu v Jablunkově. Pro novo­stavby rodinných domů proto nadále platí, že vyžadují územní rozhodnutí. Pro doplňkové stavby k rodinným domům, které splňují podmínky § 96 a. 103 odst. 1 písm. a), např. gará­že a hospodářské budovy o 1 nadzemním podlaží a výměře do 25 m2 (nikoli však chlévy), postačí územní souhlas. Ten se vydává bez územního řízení. Co se týče stavebního povolení, pak rodinné domy do zastavěné plochy 150 m2, lze provádět na pod­kladě ohlášení. Větší vyžadují stavební povolení. Stavební povolení ani ohlášení nevyžadují tzv. jednoduché stavby tj. nepodsklepené přízemní stavby o zastavěné ploše do 25 m2 a do 5 m výšky, neobsahující pobytové místnosti, hygienická zařízení a vytápění (např. garáže, skleníky, kůlny) a stavby stejného prove­dení pro zemědělství, které neslouží k ustájení zvířat a nepře­sáhnou 70 m2 . Náležitosti ohlášení jsou stanoveny v § 105. Co se týče ostatních staveb, neuvedených v § 103 ani §104, pak je­jich provedení vyžaduje stavební povolení. Nedílnou součástí stavebního povolení je plán kontrolních prohlídek, podle kte­rých bude stavební úřad kontrolovat dodržení podmínek, které pro umístění a provedení stavby stanovil. Nový stavební zákon dále dává možnost v § 117 nahradit stavební povolení certi­fikátem autorizovaného inspektora. Jedná se o tzv. zkrácené stavební řízení, kdy stavebník doloží stavebnímu úřadu certifikát autorizovaného inspektora, kterým se stvrzuje, že projekt je v souladu se schváleným územním plánem, splňuje obecné tech­nické požadavky na výstavbu, že ke stavbě bude zajištěn příjezd a napojení na inženýrské sítě a že jsou splněny požadavky do­tčených správních orgánu na ochranu veřejných zájmů. Autorizovaný inspektor dále stavebnímu úřadu předloží plán kontrolních prohlídek, podle kterého bude stavební úřad průběh stavby na místě kontrolovat. Podstatně jsou zjednodušeny pod­mínky pro zahájení užívaní stavby. Většina staveb určených k „osobnímu" užívání se nekolauduje. Stavebník je pouze povinen 30 dnů předem oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s uží­váním stavby. K tomu doloží dokumentaci skutečného provede­ní stavby a geometrický plán pro zápis stavby do katastru ne­movitostí. Pokud stavební úřad rozhodnutím do 30 dnů ode dne oznámení záměru užívání stavby nezakáže, lze stavbu užívat. Užívání velkých staveb, u nichž budoucí uživatel není sto ovliv­nit jejich vlastnosti nebo staveb, u kterých to stavební úřad sta­novil, vyžadují kolaudační souhlas podle § 122.

Závěrem lze konstatovat, že od 1. ledna 2007 přes řadu zjed­nodušení nadále nebude možné stavět běžné stavby bez jaké­hokoliv povolení stavebního úřadu. Většina běžných staveb bu­de nadále vyžadovat územní rozhodnutí nebo územní souhlas a rodinné domy do 150 m2 budou vyžadovat místo stavebního povolení, jen" ohlášení. Stavební povolení může být nahraze­no certifikátem autorizovaného inspektora. Dodržení podmí­nek výstavby se bude kontrolovat podle předem stanoveného plánu. Stavebník je povinen stavební úřad ke kontrole vyzvat. Pokud tak neučiní, je to důvod pro neudělení kolaudačního souhlasu. Užívání většiny menších staveb podlého povinnosti oznámení stavebnímu úřadu. A úplně na závěr, dodržování zá­konem stanovených povinností je vymahatelné. Nejvyšší sazby pokut za porušení stavebního zákona se pohybují podle závaž­nosti od 200 tis. do 2 mil. Kč (§§ 180 a 181).

převzato z jablunkovského jabka autor:Ing. Vladislav Matýsek, vedoucí stavebního úřadu