|
Autor: Pavel Bocek 
Založeno: 25.01.2008, 15:06
Vážení zastupitele obce Hrádek,
Předkládám Vám rozsáhlou studii mnohých renomovaných instituci, jak nepříznivě působí hluk i ze silně frekventovaných silnic a dálnic na zdrávi člověka. (Bohužel se mi nepovedlo okopírovat některé grafy a tabulky, ale i tak si myslím, že je tento materiál celkem dost přehledný i když je trochu staršího data.) Na základě těchto studii si můžete snadno zjistít, jak Vaše děti,vnuci a vnoučata TRPÍ HLUKEM už jen cestou do školy. Když bychom k tomu přidali obdobné studie zaměřené na výfukové plyny, které bohužel nemam k dispozici, tak bychom asi zjistili, jak strašně v současne době hazardujeme ze zdravím naši mládeže.
Proto Vás žádám, aby jste na nejbližším zasedáni obecního zastupitelství nechali hlasovat o následujícím návrhu: Kdo je proto, aby obec Hrádek URYCHLENĚ požádala Úřad vlády Č.R. o poskytnuti finančních prostředku, na zaplaceni alespoň týdenního ozdravného pobytu na chatě Hrádek všem dětem školního věku. Uvítal bych, kdyby výsledky hlasováni byly co nejrychleji zveřejněné na internetu a později i v místních novinách.
( Poznámka: Vzpomínám si, jako už kdysi, ještě před zahájením stavby současné silnice, jsem byl kritizován a tak trochu i zesměšňován zato, že jsem si jen dovolil upozornit, že výstavbou nove silnice stáhneme silniční dopravu ze širokého okolí přímo do centra naši obce a tím ohrozíme nejen zdrávi, ale i životy našich občanu. Protiargumenty tenkrát zněly: nova silnice bude tepnou života a pro naši obec bude obrovským přínosem. Co nato říkáš dnes Ty bývaly pane starosto Janku Kawuloku, Ty bývaly pane místostarosto Pavle Pilchu a i Ty služebně nejstarší zastupiteli pane Bronku Walku? Proto vás vyzývám, aby jste se zapojili do této diskuse. Doufám, že všichni 3 moji výzvu přijmete.)
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
HLUK A JEHO PůSOBENÍ NA LIDSKÝ ORGANIZMUS
OBSAH
1.Úvod
2.Zvuk - základní pojmy
3.Hluk
4.Nežádoucí účinky hluku na lidský organismus
5.Hluk dopravních prostředků
6.Měření hluku
7.Monitorování hladiny hluku v Ústí nad Orlicí
8.Protihluková opatření
9.Závěr
10.Seznam použité literatury
11.Přehled adres k vybraným stránkám Internetu
12.Seznam příloh
1. ÚVOD
1.1 HLUK JAKO FAKTOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Nadměrný hluk zaujímá v řadě faktorů ohrožujících naše životní prostředí stále důležitější místo. V programech ochrany prostředí, které realizují vyspělé státy světa, se řadí hluk ihned za znečištění ovzduší a ochranu povrchových vod. Přestože nikdo nepochybuje o tom, že hluk je zlo, které člověku škodí, je většina lidí zároveň přesvědčena, že konkrétní hluk, který sama produkuje, nebo o jehož vzniku či šíření rozhoduje, ještě není tak závažný, aby bylo třeba se opravdu účinně snažit ho potlačit. Je to pochopitelné, neboť většina hluků s nimiž se setkáváme se neprojevuje bezprostředně bolestí nebo viditelnou poruchou funkce naší tělesné soustavy. Účinek hluku je navíc individuálně různý podle osoby, na kterou působí. V současné době je na škodlivé účinky hluku zaměřena pozornost mnoha odborníků v oblasti zdravotnictví. Stejně tak se měřením a snižováním hluku zabývají stále větší skupiny odborníků různých profesí. Jednou z nejzávažnějších vlastností zvuku a hluku je, že se šíří na poměrně velké vzdálenosti, stovky metrů i více. Přitom se šíří stejně dobře vzduchem i vodou nebo pevnou hmotou, např. konstrukcí stavby. Za určitých podmínek se může akustické vlnění odrážet, lomit a ohýbat. I když např. působí pouze jeden zdroj hluku, může obklopit naše místo pobytu v důsledku uvedených efektů akustická energie tak, že není možno předem určit, kde je zdroj umístěn. To se projevuje zejména v uzavřených a polouzavřených prostorech. V důsledku tohoto jevu působí hluk na každého, kdo je v dosahu akustické energie. Postihuje tedy nejenom toho, kdo zdroj obsluhuje, ale i osoby, které se zdrojem nemají nic společného a pro než je hluk nežádoucí a zbytečný. Jako výstižný příklad je možné uvést osobní automobil, který často využívá k přepravě jenom jedna osoba. Hlukem tohoto automobilu není exponován pouze jeho uživatel, ale tisíce lidí na ulicích města a v přilehlých obytných budovách. Ve volném terénu může běžný dopravní prostředek svým hlukem zamořit území o ploše několika čtverečních kilometrů.
1.2 STANOVENÍ PRÁVNÍCH PODMÍNEK
1.2.1 Současný stav sbližování právních předpisů ČR s právem evropských společenství v oblasti životního prostředí
Důsledkem skutečnosti, že Česká republika je signatářem významných mnohostranných mezinárodních dohod z oblasti ochrany životního prostředí, je požadavek promítnout příslušné akty do právního řádu ČR. Důležitost dosažení odpovídající úrovně v oblasti sbližování právních předpisů, vyplynula ze závěrů zasedání Rady Evropské unie z 1. - 2. prosince 1993, kdy tato uznala veškeré akce ve věci životního prostředí jako jednu z hlavních oblastí své politiky, přímo spojenou s kvalitou života Evropy. Přejímání právních předpisů pro státy EU je povinné. V souvislosti se zamýšlenou novelizací základních zákonů ČR v oblasti životního prostředí, včetně uplatnění požadavku harmonizace ekologické politiky s postupy EU a dalších států, zajišťuje MŽP ČR rozbory příslušných dílčích právních předpisů.
1.2.2 Současný stav právních předpisů a nařízení ČR z oblasti vlivu jednotlivých druhů dopravy na životní prostředí ve vztahu k platným mezinárodním předpisům
Informace o současném stavu (r.1995) předpisů a nařízení ČR, z oblasti vlivu jednotlivých druhů dopravy na životní prostředí ve vztahu k platným mezinárodním předpisům vychází z dokumentu Přípravného výboru "Regionální konference EHK OSN o dopravě a životním prostředí 1997" GENERAL ECE/RCTE/PC/9 ze dne 10. 1. 1995.
1.2.3 Silniční doprava
Jednotlivé homologační Předpisy EHK OSN, včetně těch, které se týkají životního prostředí, jsou obsahem přílohy k mezinárodní Dohodě o přijetí jednotných podmínek pro homologaci a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel, Ženevská dohoda z r.1958. Bývalá ČSSR přistoupila k uvedené Dohodě v r.1960 a dnešní ČR k ní byla sukcesována dnem 1.1. 1993. Dohoda byla doplněna s tím, že předpisy EHK OSN pro členské státy vstupují v platnost automaticky dnem účinnosti. Homologační Předpisy EHK OSN ke kterým ČR přistoupila byly uplatňovány prostřednictvím vyhlášky č. 41/1984 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 248/1991 Sb. Tyto byly nahrazeny zákonem číslo 38/1995 Sb.,Technické podmínky provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, s účinností od 1. 7. 1995. Příslušné prováděcí vyhlášky MD ČR č. 102/95 Sb. a 103/95 Sb.
Požadavky na vozidla HLUK: Příloha 1
2. ZVUK - ZÁKLADNÍ POJMY
2.1 PODSTATA ZVUKU
Podstatou zvuku je mechanické kmitání pružného prostředí ve frekvenčním rozsahu 20 až 20 000 kmitů za sekundu. Tento frekvenční rozsah odpovídá kmitočtovému rozsahu lidského ucha. Vlnu, která leží ve zvukovém rozmezí frekvencí, ucho přijme, jenom tehdy když intenzita zvuku převyšuje minimální hodnotu tzv. práh slyšitelnosti. Zvuky o velmi značné intenzitě (řádově 102 J/m2s) vyvolávají už jen pocit bolesti (práh bolesti).
Poznámka: Akustika se jinak zabývá mechanickými kmity v širším pásmu frekvence. Hovoříme potom o třech pásmech:
infrazvuk - vlny o frekvencích pod 20 Hz
práh slyšitelnosti - vlny o frekvencích od 20 do 20 000 Hz
ultrazvuk - vlny o frekvencích 20 000 Hz a výše
Infrazvuk a zvuk do 100 Hz vzniká především v motorech, při explozích a nadzvukovém třesku. Působí při hodnotách nad 130 dB, více tlakem a vibrací, bývá spojen s vestibulárními příznaky, poruchou dýchání, motoriky, vidění a výraznou vegetativní a psychickou symtomatologií, při hodnotách nad 140 dB vyvolává vibraci hrudníku, nad 160 dB trhá plicní alveoly.
Ultrazvuk má malou penetraci a jeho užití, např. v rámci lékařské diagnostiky, nepůsobí poruchy sluchu ani při nasměrování zdroje na vnitřní ucho.
2.2 INTENZITA ZVUKU
Intenzitě zvuku odpovídá pocit hlasitosti zvuku, jež stoupá mnohem pomaleji, než roste intenzita zvuku; tuto závislost vyjadřuje Weberův - Fechnerův zákon: subjektivní hlasitost poměru energií je úměrná logaritmu poměru energií porovnávaných zvuků . Veličina podle níž posuzujeme hlasitost zvuku , tzv. hladina zvuku (L), je definována touto rovnicí :
L = k lg (I:I0)
Kde I je intenzita zvuku, I0 intenzita tohoto zvuku na prahu slyšitelnosti, k koeficient úměrnosti. Jestliže je k = 1, hladina zvuku je vyjádřena v belech (B), jestiže je k = 10, hladina zvuku je vyjádřena v decibelech (dB). Tato jednotka je výhodná, protože minimální přírůstek hlasitosti, který je slyšitelný lidským uchem, se přibližně rovná jednomu decibelu. Vjem výšky zvuku odpovídá frekvenci harmonických zvukových kmitů. Kromě základní frekvence; to jsou tzv. vyšší harmonické frekvence. Přítomnost vyšších harmonických frekvencí s nenulovými amplitudami určuje barvu zvuku.
Hladiny různých zvuků
Zvuk Hladina [dB] Intenzita zvuku [J/m2s] Akustický tlak [N/m2]
Spodní hranice citlivosti lidského ucha 0 10-12 0,000 02
Šepot, šelest listí 10 10-11 0,000 065
Tichá zahrada 20 10-10 0,000 2
Housle hrající pianissimo 30 10-9 0,000 65
Kroky, tichá hudba 40 10-8 0,002
Hluk v kavárně 50 10-7 0,006 5
Rozhovor, hluk v obchodě 60 10-6 0,02
Hlasitá řeč, hluk automobilu 50 10-5 0,064 5
Kancelář s mechanickými psacími stroji 80 10-4 0,204
Rušná ulice, automobilový klakson 90 10-3 0,645
Fortissimo orchestru, siréna 100 10-2 2,04
Sbíječka 110 10-1 6,45
Tryskový motor, hrom 120 1 20,4
Práh bolesti 130 10 64,5
3. HLUK
3.1 DEFINICE HLUKU
Hlukem rozumíme každý zvuk, který svou intenzitou nepříznivě ovlivňuje pohodu člověka nežádoucími, nepříjemnými nebo škodlivými účinky.
Povaha hluku charakterizuje hluk z hlediska časového průběhu a kmitočtového složení.
Hluk ustálený - je takový, jehož hladina se nemění o více než 5 dB(A).
Hluk proměnný - má větší změny intenzity než 5 dB(A).
Hluk impulzní - je tvořen jednotlivými impulzy nebo nebo sledem impulzů 1 až 200 ms dlouhých, s intervaly mezi pulzy delšími než 10 ms.
Hluk vysokofrekvenční - může být způsoben neakustickými rušivými vlivy (vítr, vibrace, elektrické a magnetické pole atd.)
3.2 TŘÍDĚNÍ HLUKU PODLE PŮSOBENÍ
Hluk (zvuk) podle působení třídíme na:
Pásmo fyziologické do 69 dB(A)
Pásmo zátěže 70 - 94 dB(A)
Pásmo poškození 95 - 119 dB(A)
Pásmo hmatu 120 - 129 dB(A)
Pásmo bolesti 130 dB(A) a více
Do 120 dB je považováno působení hluku za specifické, od 120 dB za mechanické.
Od 130 dB vznikají hrubé strukturní změny ve vnitřním uchu.
Od 170 dB vznikají také hrubé strukturní změny na bubínku a sluchových kůstkách.
Přitom významnou úlohu sehrává frekvence, šíře zvukového spektra, kontinuálnost nebo pulsnost hluku a délka expozice. Nadměrný hluk působí negativně nejen na sluch a popřípadě rovnováhu, ale také na CNS (centrální nervovou soustavu) a vegetativní soustavu a jejich prostřednictvím na zrak, frekvenci tepu, krevní tlak, trávicí ústrojí aj. Hluk snižuje možnost mluvní komunikace a tím zvyšuje hlasovou námahu, nepříznivě ovlivňuje psychiku, stresuje, vyčerpává a stojí v pozadí řady psychosomatických onemocnění. Jinak hluk narušuje koncentraci, pracovní píli, přesnost, výkonnost, sociální vztahy a vede k poruchám spánku a neurotizaci. (Významněji jsou zasaženy ženy a děti.)
3.3 VYJÁDŘENÍ ÚČINKŮ ZVUKU NA ČLOVĚKA
Při popisu účinků zvuku na člověka používáme hladinu hluku vyjádřenou v decibelech a korigovanou kmitočtově pomocí pásmového váhového filtru, aby bylo vzato v úvahu, že zvuk v různých kmitočtech je vnímán sluchem s nestejnou citlivostí. Údaj hladiny hluku je označen dB(A), kde A označuje použitý váhový filtr. Poněvadž většina hluků v našem prostředí nemá ustálený, ale proměnný charakter, vyhodnocuje se průměrná úroveň sumy akustické energie, která působila v příslušném čase a tato energeticky průměrná hladina se označuje jako ekvivalentní hladina hluku LAeg. Rizika, vyplývající z expozice hluku, jsou vyjádřena stanovením nejvýše přípustných hladin zvuku. U nás jsou obsaženy ve vyhlášce č. 13/1977 Sb.,o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací, která se v této době novelizuje.
3.3.1 Působení hluku na člověka
Rozdělení účinků
a Účinky obtěžující: - jsou velmi nesnadno kvantifikovatelné, protože jejich dopad se různí podle pocitů, dojmů a zdravotní dispozice osob zasažených hlukem. Také zdroje hluku mají různou rušivost, např. silniční hluk je méně rušivý než hluk letecký a naopak ruší více než hluk z běžného železničního provozu.
Účinky škodlivé: - považují se za ně účinky vyvolané nepřípustně vysokou hladinou hluku. Pro území ČR byl schválen na Poradním sboru hlavního hygienika ČR dne 19. 4. 1990 limit LAeq ve výši 65 dB(A). Pro posuzování hlukové zátěže obyvatel dopravou byl zvolen základní limit LAeq = 65 dB(A) pro dopravu pozemní a LAmax = 85 dB(A) pro dopravu leteckou.
Vzhledem k tomu, že nelze zajistit dodržení normovaných hodnot škodlivého hluku z dopravy ve všech případech, posuzuje se škodlivost hluku počtem obyvatel zasažených nadměrným hlukem. Pro tento postup byly stanoveny "zóny dB(A)":
65 - 69,5 dB(A)
70 - 74,9 dB(A)
75 - 79,9 dB(A)
nad 65 dB(A) pro počet všech obyvatel zasažených nadměrným hlukem z dopravy.
nad 85 dB(A) pro leteckou dopravu.
4 NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY HLUKU NA LIDSKÝ ORGANISMUS
4.1 PŘEHLED NEŽÁDOUCÍCH ÚČINKŮ HLUKU NA LIDSKÝ ORGANISMUS
Nežádoucí účinky hluku můžeme s určitým zjednodušením rozdělit na:
Specifické (sluchové), které postihují činnost sluchového analyzátoru;
Systémové (mimosluchové), ovlivňující regulační procesy a projevující se poruchami srdečně-cévního systému, metabolismu, spánku, vegetativní rovnováhy a psychické výkonnosti a pohody.
4.2 SPECIFICKÉ (SLUCHOVÉ) ÚČINKY
Akutní akustické a explozní trauma
Chronické akustické trauma
Maskování
Horšení zpracování a vštěpování poznatků
4.2.1 Akutní akustické a explozní trauma
Akustické trauma je akustický úraz, který vzniká vlivem krátkého hlukového impulsu (100 - 140 dB). Tedy vlivem krátkých zvuků vysoké intenzity (výstřely, třesky apod.), u nichž se pro krátkost nástupu intenzivního zvuku nemohou uplatnit středoušní reflexy ani obranné mechanismy vnitřního ucha, může náhlou změnou tlaku dojít k mechanickému poškození smyslové buňky ve vnitřním uchu a některé části středního ucha (poškození bubínku a středoušních kůstek). Nemocní pociťují zalehnutí a šelest, návrat sluchu v pásmu řeči bývá dobrý, trvalá částečná ztráta zůstává obvykle nad 4 kHz. Opakováním úrazu se míra úpravy zmenšuje a rozsah poškození prohlubuje. Dochází k akutnímu poškození sluchu, které zpravidla zanechává trvalou změnu sluchu, provázenou někdy šelesty. Méně typicky vzniká akutní trauma opakovanými zvukovými rázy.
Explozní trauma je úraz z náhlého tlakového rozdílu, má ráz mechanický a vedle poruchy sluchu bývá často porucha rovnováhy s narůstající intenzitou se přidružuje poranění dýchacích cest a plicního parenchymu aj. Pokles sluchu se dotýká širokého frekvenčního pásma. Velikost poškození struktur středního ucha, a tím i převodní složka nedoslýchavosti mohou dominovat. K roztržení bubínku při působení zvukové vlny (která je rovněž tlaková) nastává v nárazovém impulzu 180 dB.
Audiogram muže po výbuchu pneumatiky v garáži: Příloha 2
4.2.2 Chronické akustické trauma (Nedoslýchavost z dlouhodobého přetížení hlukem)
Častěji, než krátkými hlukovými impulsy, se setkáváme se silnými, opakovanými a dlouhodobými hluky, které vyčerpávají energetické zásoby a látkovou výměnu ucha a působí poruchu činnosti a zánik smyslových buněk. Působením těchto hluků dochází k dlouhodobé sluchové únavě, její akumulaci a přetížení sluchu. Nejdříve bývají poškozeny zevní smyslové buňky, sloužící ke vnímání jemných zvuků a jejich kvalitativnímu zhroucení. Poškození se proto neprojevuje jako porucha sluchu v běžném smyslu slova, tj. neovlivňuje možnost dorozumění. Teprve při postižení vnitřních vláskových buněk dochází ke změnám slyšení hovorové řeči na pozadí mírného hluku nebo šumu. Poruchu z počátku odhalí jen audiometrické vyšetření, kdy je zjišťován pokles ostrosti sluchu při frekvenci 4 kHz, typický pro poškození sluchu hlukem.
Subjektivně vznikají u postižených pocity tlaku v hlavě a uších, celková únava neodpovídá námaze, pocit zahlušení, často hučení v uších, vzácně neurčité závraťovité stavy. Tyto příznaky časem ustupují a vzniká návyk na hluk.
Adaptace na prahu sluchu:
poslouchá-li člověk delší dobu sotva slyšitelný zvuk, po chvíli jej přestane vnímat. Při silnějším hluku dojde pouze k oslabení (jako projev adaptace). Trvá-li však intenzivní hlukový podnět déle, dochází k dalšímu snižování hlasitosti a tím ke sluchové únavě, která může trvat od půl minuty po několik hodin.
Sluchové ztráty, které naměříme po odeznění sluchové únavy za 16 hodin po skončení působení hluku, jsou trvalé a vyjadřují míru poškození sluchu. (V našich podmínkách jsou však směsí působení pracovního a komunálního hluku a stařecké nedoslýchavosti.)
Poznámka:
Audiometrií určujeme sluchové prahy pro čisté tóny v závislosti na frekvenci. Vyšetření se provádí v audiometrické komoře, nebo při skriningovém vyšetření v místnostech kde hluk nepřesahuje 40 dB(A).
Při vyhodnocování sluchových ztrát pro účely posudkové je u nás zavedena metoda podle Fowlera, který použil pro hodnocení sluchové ztráty přepočet ztráty v dB na ztrátu v procentech. Hodnocení zohledňuje závažnost ztráty dle vztahu ke slyšení řeči, a to pro tóny o frekvenci 500, 1000, 2000 a 4000 Hz.
Vnímavost vůči hluku je značně individuální a stejná hluková expozice může způsobovat citelnou ztrátu sluchu u některých jedinců již za 5 let a u jiných až za 25 let.
4.2.3 Maskování
Při působení dvou nestejných hluků co do hlasitosti, dochází ke sníženému vnímání hluku slabšího.
4.3 SYSTÉMOVÉ (MIMOSLUCHOVÉ) ÚČINKY
Funkční poruchy v aktivaci CNS způsobující:
- vegetativní reakce,
- hormonální odpovědi,
- biochemické reakce,
- poruchy spánku.
Funkční poruchy motorických a smyslově-motorických funkcí s ergonometrickými důsledky (změny zrakového pole, poruchy pohybové koordinace, úrazovost).
Funkční poruchy emocionální rovnováhy-disturbace, annoyace.
Ovlivnění kvality sociální interakce (v hluku klesá kvalita komunikace, míra empatie a stupeň altruistického chování - helping behaviour).
Tyto účinky jsou tzv. nepřímé (nespecifické). Podráždění ze sluchové oblasti probíhá přes určitá centra v mozku a odtud působí na celý komplex žláz s vnitřní sekrecí a na četná centra pro řízení autonomních reakcí, tj. takových které probíhají bez našeho vědomí, udržují stálý chod tělesných funkcí a stálost vnitřního prostředí.
Podle síly podnětu vyvolává zvuk nebo hluk buď aktivaci organismu, nebo až úlekovou reakci a stav vzrušení. Hluk má dále podstatný vliv na spánek. Prodlužuje usínání, snižuje hloubku spánku, zvyšuje pohybový neklid spánku, popř. vede až k probuzení. Jednotvárný hluk naopak spánek navozuje.
V pracovním procesu vede hluk k narušení koordinace jemných pohybů, kolísání soustředěnosti, narušuje proces učení. Nezajímavou, monotónnní práci však činí zvuk v podobě vhodně zvolené hudby snesitelnější.
Je známo, že při práci, při níž jsou vysoké nároky na duševní soustředění a jež je vykonávána v hlučném prostředí, jsou častější některá onemocnění, jako např. vyšší krevní tlak.
Poznámka:
Vliv hluku na výskyt těchto onemocnění je prokazatelný jen statisticky. U jednotlivého člověka nelze spolehlivě rozhodnout o tom, zda jeho onemocnění vysokým krevním tlakem bylo vyvoláno nebo urychleno hlukem.
S hlukem jsou často spojeny také vibrace. V oblasti hlavy působí otřesy především na CNS, rovnovážný a sluchový aparát a při dlouhodobém účinku jsou ztráty posunuty do nižších frekvencí. Formou akutního vibrotraumatu je komoce a kontuze labyrintu, které mají projevy akutního akustického traumatu z exploze. Následné závratě jsou výsledkem ovlivnění periferního centrálního vestibulárního ústrojí a drah. (Vibrace nebudou v této práci dále podrobněji rozebírány.)
5 HLUK DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ
5.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA
V sídlištích a v centrech moderních měst převažují hluky, jejichž zdroji jsou dopravní prostředky. Zvlášť velké zvýšení hlučnosti vlivem dopravy je možno pozorovat v blízkosti dopravních magistrál, výpadových silnic, velkých křižovatek a letišť.
Poznámka:
Značný hluk způsobují ve městech vozidla kolejové dopravy. Hladiny hluku kolejových vozidel dosahují často 90 - 92 dB(A), při čemž bývají v hluku maximálně zastoupeny frekvence v rozsahu 200 - 2000 Hz.
Hladina hluku vyvolaná jednotlivými dopravními prostředky závisí na několika faktorech:
na mechanickém výkonu motoru
na rychlosti vozidla
na režimu práce motoru
na technickém stavu vozidla
na kvalitě vozovky
na okolní zástavbě
na povětrnostních podmínkách atd
5.1.1 Nejdůležitější složky útlumu šíření zvuku
V reálném prostředí nedochází k poklesu akustických veličin pouze vlivem zvětšující se vzdálenosti. Ztráty při přenosu jsou způsobeny ještě dalšími složkami.
Složky útlumu:
útlum vlivem absorbce ve vzduchu
útlum vlivem mlhy, deště nebo sněhu
útlum vlivem větru, teplotních gradientů, atmosférické turbulence a přízemního efektu
útlum vlivem překážek
5.2 HLUK DOPRAVNÍHO PROUDU
Hluk způsobovaný dopravou roste převážně s počtem automobilů a se zvyšováním nosnosti nákladních automobilů. Na následujícím obrázku je uvedena závislost hladiny hluku na intenzitě provozu ve vzdálenosti 7,5 m od osy dopravního proudu při rychlosti 40 km/hod.
Hluk dopravního proudu
Dopravní hluk je náhodně proměnná veličina. Proto se používá pro jeho hodnocení ekvivalentní hladina hluku.
Základní údaje o poklesu ekvivalentní hladiny hluku v závislosti na vzdálenosti pozorovatele od osy dopravního proudu vyplynou z následujícího odvození. Schéma uvažovaného případu je na výše uvedeném obrázku. V řešení je uvažována přímá vozovka procházející otevřenou krajinou, po níž projíždějí vozidla o konstantním akustickém výkonu, rychlosti a vzdálenostech mezi sebou. Dopravní prostředky budou pro zjednodušení řešení vyzařovat akustickou energii rovnoměrně do všech stran.
Výsledný účinek hluku na pozorovatele bude dán superpozicí účinků jednotlivých vozidel. Ze schématu na obrázku je zřejmé, že se bude akustický děj v místě pozorovatele opakovat s periodou:
To znamená, že lze ekvivalentní hladinu vypočítávat pro dobu, kterou potřebují vozidla k ujetí vzdálenosti mezi sebou.
Vzdálenost i-tého vozidla od pozorovatele můžeme vyjádřit ve tvaru:
Dosadíme-li tuto vzdálenost do vztahu L2 = L1 + 20 log (r1 : r2) (L1 je známá hladina akustického tlaku ve vzdálenosti r1, pomocí které můžeme vypočítat hladinu L2 ve vzdálenosti r2 .)získáme vztah:
Množství energie, kterou bude exponován pozorovatel za dobu T ode všech vozidel, je úměrné hodnotě:
Dosazením do uvedených vztahů získáme po úpravách konečný výraz:
Vztah pro ekvivalentní hladinu můžeme napsat ve tvaru:
Tento výraz lze ještě dále upravit, dosadíme-li za hodnotu:
kde n je počet vozidel, projíždějících kontrolním místem za hodinu.
Získáme vztah:
Odvozený vztah je pozoruhodný tím, že ekvivalentní hladina hluku klesá o 3 dB při zdvojnásobení vzdálenosti pozorovatel od osy dopravního proudu.
6 MĚŘENÍ HLUKU
6.1 ORGANIZACE MONITOROVACÍCH AKTIVIT
Hluk se jako rizikový faktor liší od ostatních monitorovaných veličin tím, že je jiné jeho rozložení v prostoru. Jedná se zejména o značné gradienty změn hlučnosti v jednom místě.
V každém městě, kde probíhá monitoring jsou vybrány 2 základní lokality, jedna odpovídající hlučné a druhá tiché části města. Přístrojové vybavení všech spolupracujících stanic je stejné a probíhá podle jednotné metodiky. Výběr základních hlučných a tichých lokalit je proveden tak, aby bylo možné opakovaným měřením hluku sledovat hlučnost celé lokality a z toho plynoucí hlukovou expozici obyvatel s přesností vyšší než 2 dB LAeg. Tak je možné zaznamenávat změny v intenzitě dopravy, protože při vyjadřování hlučnosti ekvivalentní hladinou nastane změna o 3 dB při poklesu na polovinu či zdvojnásobení počtu hlučných událostí resp. intenzity dopravy. Splnění tohoto kritéria je ověřováno na více místech jednotlivých lokalit.
Kritériem výběru je také skutečný počet lidí žijících v monitorovaných lokalitách. Vybrané lokality musí mít minimálně 300 obyvatel pro další kvantitativní hodnocení. Při výběru je dbáno také na to, aby sociální a demografické složení obyvatel nebylo významně netypické ve srovnání s běžnou populací ČR.
Dalším kritériem výběru je absence významné zátěže jinými negativními faktory, např. umístění lokality do prostoru s častým výskytem inverzních atmosférických stavů či silných exhalací.
6.2 ZPŮSOB MĚŘENÍ HLUKU
Sledování hlučnosti se provádí měřením hluku po dobu 24 hodin tak, aby byl zaznamenán průběh hlučnosti v celém dni. Potřebná přesnost měření je dosahována použitím špičkové techniky (modulový zvukoměr 2231 Brűel ( Kjaer) a přesným dodržováním měřících odstupů v souladu s jednotnou metodikou měření odpovídající požadavkům Směrnice č. 43, hygienické předpisy MZ ČSR, sv. 37, 1977. Znamená to mimo jiné, že mikrofon je umístěn ve vzdálenosti 2 m před fasádou obytného objektu, většinou ve výšce okna prvního nadzemního podlaží a minimálně 3 m nad terénem v případě, že měření je prováděno z měřícího vozu, nebo jinak upevněného mikrofonu než z okna. Měření jsou prováděna střídavě v hlučné a tiché lokalitě vždy jednou měsíčně přednostně ze středy na čtvrtek.
6.2.1 Technický popis modulového zvukoměru
Modulový zvukoměr typ 2231 (dále jen zvukoměr) má jednoduché použití, v daném časovém úseku je schopen například zaznamenat a vyhodnotit nejhlučnější událost, nejhlučnější a nejtišší hladinu zvuku, ekvivalentní hladinu zvuku, množství energie zvuku na 1sekundu, ... Zvukoměr je schopen uskutečnit a uložit až 512 záznamů měření (to odpovídá např. více než osmihodinovému měření s intervaly měření dlouhými 1min). Data mohou být přemístěna přímo k tiskárně nebo k počítači ve verzi definované uživatelem. Zvukoměr je počítačem také kontrolován pomocí jednoduchého příkazového rozhrání, které definuje parametry, určuje periody měření a čte výsledky. Pomocí speciální baterie udržuje zvukoměr uložená data i když je odpojen od zdroje, a tak umožňuje pozdější zpřístupnění dat pro jejich další využití.
Poznámka: V současné době době již exitují další typy zvukoměrů, jejichž technické parametry jsou na vyšší úrovni (např. zvukoměr Mediator 2238 Brűel & Kjaer), ale typ 2231 je u nás zatím nejrozšířenější.
6.3 ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RUŠIVÉ ÚČINKY HLUKU
Monitorování účinku hluku na obyvatelstvo se provádí v jednotlivých lokalitách dotazníkem. Ukazateli zdravotního stavu jsou vybrané civilizační nemoci, popis duševní pohody a informace o výskytu neurotických příznaků u obyvatel. Dotazník také obsahuje otázky demografického a sociologického charakteru a otázky týkající se životního stylu. Touto skupinou otázek se ověřuje homogenita monitorované populace s cílem minimalizovat situace, kdy účinek hluku na obyvatele by byl simulován jiným tzv. "matoucím" faktorem.
Základní hodnocení je prováděno testováním korelace mezi mírou hlučnosti v souboru monitorovaných lokalit a odpověďmi na dané otázky, např. výskyt civilizačních onemocnění.
6.4 HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH ÚČINKŮ V NAVAZUJÍCÍCH LOKALITÁCH
Ve vybraných základních lokalitách, které jsou relativně malé a kde také bydlí poměrně málo lidí vzhledem k celkovým počtům obyvatel v monitorovaných městech, by se případné změny v dopravní situaci města nebo jiného územního celku nemusely vůbec zaznamenat. Proto mohou být pro hodnocení rušivých účinků hluku vybrány navíc ještě tak zvané navazující lokality.
V těchto navazujících lokalitách není možné z kapacitních důvodů provádět úplná 24-hodinová měření hluku a pro stanovení hlučnosti se používá aproximační postup. Ten spočívá v provádění denních měření a odhadu nočních hodnot hluku na základě zjištění rozdílů mezi denní a noční hlučností v příslušných základních lokalitách. Hodnocení je prováděno speciálním algoritmem, který vychází v výpočtu hladin hluku z pozemní dopravy a je doplněn o vztah mezi hlučností a sumou sledovaných ukazatelů zdravotního stavu.
Pomocí zmíněného modelového postupu lze i v těchto rozsáhlejších lokalitách na větším území, pochopitelně s menší přesností, odhadovat míru relativního poškození zdraví hlukem.
7. MONITOROVÁNÍ HLADINY HLUKU V ÚSTÍ NAD ORLICÍ
Pracovníci Okresní hygienické správy v Ústí nad Orlicí již několik let monitorují hladinu hluku ve městě. Zabývají se také sledováním vzájemné závislosti mezi mírou hlučnosti a intenzitou a složením dopravy.
7.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA
Organizace monitorovacích aktivit, způsob měření i použití přístrojů odpovídá postupům popsaným v kapitole č. 6.
Měření jsou v Ústí nad Orlicí prováděna vždy jednou za dva měsíce přednostně ze středy na čtvrtek (popř. z úterý na středu). Měření trvá 24 hodin (od 10:00 hod. prvního dne do 10:00 hod. dne následujícího). Perioda jednotlivých měření je 15 minut (tzn. 4 výsledné hodnoty jednotlivých měření během 1 hodiny).
Poznámka: V přílozeč. 3 a č. 4 jsou uvedeny celkové hodnoty jednotlivých měření v průběhu let 1993 - 1998.
V příloze č. 5 je uveden přehled hodnot z jednoho 24-hodinového měření (15-ti minutové intervaly meření jsou, vzhledem k rozsahu této práce, přepočítány na intervaly 60-ti minutové).
Za tichou zónu je v Ústí nad Orlicí vybrána lokalita ulice "Na Štěpnici" a za zónu hlučnou ulice "Moravská" (Podměstí).
V tiché zóně se měří pouze hladina zvuku, v hlučné zóně se kromě hladiny hluku zjišťuje také intenzita a složení dopravy.
7.1.1 Porovnání vývoje některých sledovaných hodnot
Poznámka:
Při nočním měření v měsíci květnu 1994 nebyla hodnota ekvivalentní hladiny hluku v hlučné zóně zjišťována.
8. PROTIHLUKOVÁ OPATŘENÍ
Soubor protihlukových opatření se v současnosti v zemích EU především zaměřuje na:
Vypracování směrnice sjednocující metody hodnocení hlukové zátěže, včetně vzájemné, mezinárodní výměny informací
V silniční dopravě - věnovat pozornost snižování hluku především způsobovanému pneumatikami vozidel
Zvýšenou pozornost věnovat hluku ze železniční dopravy - předpokládá se rozšiřování přepravních kapacit
Zpřísnění limitů hlukové zátěže
Zajištění odpovídající legislativy
8.1 ANALÝZA DOPADŮ PŮSOBENÍ HLUKU
Definice nadměrného hluku se týká obydlených okolí pozemních komunikací, železničních tratí a letišť. Okolí vodních toků není nadměrným hlukem, 50 dB(A), zatěžováno.
Zvýšenou pozornost je nutno věnovat hluku ze silniční dopravy, především z hlediska lokálních zátěží. Počet obyvatel zasažených nadměrným hlukem byl v ČR v r. 1996 proti r.1990 o 14 % nižší. Hluková zátěž v železniční dopravě je řešena v souvislosti s budováním železničních koridorů, předpokládá se zvýšení hlučnosti o 2-3 dB. V letecké dopravě zvyšuje hlukovou zátěž nárůst přepravních výkonů, resp. počtu pohybů především v nočním provozu. Hlukové parametry přistávajících letadel jsou na letišti Praha-Ruzyně průběžně monitorovány.
V rámci sledování zdravotních důsledků a rušivých účinků hlukové zátěže na obyvatele, probíhá, ve vazbě na dotazníkové zjišťování vybraných ukazatelů zdravotního stavu, měření hluku ve vybraných lokalitách ČR. Ke změnám hlučnosti dochází především v důsledku změn dopravních systémů a zavedením snížené rychlosti, 50 km/hod., v obcích. Nárůst v některých lokalitách je doprovázen poklesem v jiných . Kritické případy jsou řešeny.
8.2 OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ HLUKU
V silniční dopravě kde hluk působí největší potíže, se v současnosti při snižování hlučnosti především uplatňují odvodňovací živičné směsi a rychlosestavitelné protihlukové zábrany.
V případě blízkosti dálnice oblasti hustého osídlení lze použít kombinace opatření včetně doplňkové izolace horních fasád domů. Koncepce a budování protihlukových zábran v městském prostředí vyžaduje uplatnit požadavek jejich integrace do konkrétního prostředí.
V železniční dopravě jsou protihluková opatření především zajišťována při realizaci železničních koridorů v souvislosti s příslušným územním rozhodnutím. Při rekonstrukcích tratí dochází, vlivem realizace nových železničních spodků a svršků a pružnému upevnění kolejí, ke snížení hluku u zdroje. Při posuzování hlukové zátěže jsou uplatňovány, v rámci daných předpisů, různé druhy korekcí.
V letecké dopravě se vyskytují problémy s hlukovou zátěží obyvatel především na letišti Praha-Ruzyně při nočním provozu. Řešení si vyžádalo úpravu podmínek pro noční létání ve vztahu hmotnosti letadel a dodržování stanovených hlukových limitů při startu a přistání.
Aktuální problémy hluku z leteckého provozu jsou řešeny v rámci projektu MDS ČR "Řešení problematiky hluku a znečišťování životního prostředí z leteckého provozu a její promítnutí do legislativy ČR".
8.3 ODHADY EXTERNÍCH NÁKLADŮ SPOJENÝCH S HLUKEM
Studie zabývající se velikostí externích nákladů ve vazbě na hluk uvádí jejich velikost 0,2 % -2 % z HDP. Uvažují se také měrné externí náklady vztažené na jednotku přepravní práce podle druhu dopravy. Problémem zůstává jejich realizace ve vztahu k omezení hlukových zátěží.
Počet obyvatel zasažených nadměrným hlukem ze silniční dopravy, (v ticících):
9. ZÁVĚR
Cílem této práce bylo seznámit čtenáře s problematikou týkající se znečišťování životního prostředí hlukem (zejména hlukem dopravním), informovat o zdravotních důsledcích působení hluku na lidské zdraví a přiblížit základní metody monitorování hladiny hluku. Práce dané téma zdaleka nevyčerpává je pouze"seznamovací" studií pro toho, kdo by se chtěl tímto tématem zabývat podrobněji.
10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí - >Souhrnná zpráva za rok 1997 - (Státní zdravotní ústav Praha, Krajská hygienická stanice Ostrava, Okresní hygienická stanice Karvinná) - Praha, červenec 1998
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí, Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku - Odborná zpráva za rok 1997 -(Státní zdravotní ústav) - Praha, květen 1998
Kolektiv autorů - Vybrané kapitoly z hygieny a preventivního lékařství (doplňkové výukové texty) - Univerzita Karlova, Praha 1994
prof. MUDr. Ivan Hybášek, MUDr. Jan Vokurka - Speciální otorinolaryngologie - Univerzita Karlova, Karolinum, Praha 1997
Redakční skupina: prof. MUDr. Kamil Provazník,CSc a kol. - Manuál prevence v lékařské praxi, III prevence nepříznivého působení vlivů obytného prostředí na zdraví obyvatel - Státní zdravotní ústav, nakladatelství Fortuna, Praha 1996
doc. Ing. Richard Nový, CSc - Hluk a otřesy - ČVUT, Praha 1993
N. I. Karjakin a kol. - Přehled fyziky - SNTL, Praha 1970
11. PŘEHLED ADRES K VYBRANÝM STRÁNKÁM INTERNETU
Přehled adres obsahuje vybrané odkazy na další informace umístěné na stránkách internetu, které se vztahují k problematice hluku a dopravy.
Třída O1 - Všeobecné termíny a jejich definice, týkající se normalizace a souvisejících činností -http://wise.felk.cvut.cz/CSNI/platnetrida
OKD, DPB Paskov, a.s. - oddělení hluku a vibrací - laboratoř - Pohled do laboratoře, Zkušebny hluku a vibrace - http://www.dpb.cz/hluk/labora
UNMV, s. r. o. Praha, Lihovarská 12, 180 68 Praha - "Hluk a vibrace" - snižování hluku a vibrací vozidel - http://www.anet.cz/uvmv/noise.htm
Bakalářská práce 2 - Problémy individuální a hromadné dopravy jako nedílná součást růstu ekonomické vyspělosti státu - http://www.natur.cuni.cz/~kinjiri/bakpr
Hluk - Působení hluku a hodnocení hlučnosti. Hluk silniční a motorové dopravy - http://www.monet.cz/zivpro/rocenk93/5HLUK.htm
Doprava - Článek: Poslední generace 3/1997 - http://www.ecn.cz/duha/generace/1997/3dopr.htm
Biba -Složky a celky materiální reality a životního prostředí Země, "Deux grands Cycles" - http://www.pedf.cuni.cz/svi/vydavat...;/zivpros95/biba.htm
Rozhovory o otázkách ŽP - rozhovory se zástupci politických stran o otázkách životního prostředí - http://www.ecn.cz/env/organ/GreenCircle
Vyhláška federálního ministerstva pro technický rozvoj ze dne 18. 6. 1976 o obecných požadavcích na výstavbu - http://indy.fce.vutbr.cz/zakony/stavzak2htm
Otázky a odpovědi - Zařízení pro plynulou dopravu nákladu, bezpečnost a ochrana zdraví - http://www.markl.cz/fag015htm
Ekosféra - termín trvale udržitelný rozvoj obsahuje dva základní pojmy - http://www.czp.cun.cz/Moldan/moldan5htm
12. SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1 - Požadavky na vozidla HLUK
Příloha č. 2 - Audiogram padesáti letého muže po výbuchu pneumatiky v garáži
Přiloha č. 3 - Intenzita a složení dopravy na silnici I/14 a trati 010, v Ústí nad Orlicí (noc)
Příloha č. 4 - Intenzita a složení dopravy na silnici I/14 a trati 010, v Ústí nad Orlicí (den)
Příloha č. 5 - Intenzita a složení dopravy na silnici I/14 a trati 010, v Ústí nad Orlicí,(měření č.18)
 Odpovědět na příspěvek
|
Seznam témat
Parčík před úřadem
Centrum Hrádku
Vyhlídka nad Hrádkem