Autor: Robert Borski
Založeno: 17.02.2009, 22:27
Porušuji svou zásadu neodpovídat anonymům, protože cítím, že je třeba vysvětlit některé záležitosti obecně všem čtenářům a to hned, než začnou i jiní kakabuzi glancovat své hlavně a ládovat střelivo.
Můj otec často říkával: „Myslet, znamená nic nevědět“. Když myslíte, že budova je v dobrém stavu, přijďte, rád vás provedu půdou. To budete zírat!
Nechceme obecní úřad jenom přestavět, my ho chceme také zmodernizovat! Budova bude o jedno patro vyšší, bude bezbariérový vstup do samoobsluhy (s vozíky si vyjedete až k autu, automatické dveře, výtah (ocení senioři), větší prostory knihovny se studijní místnosti s internetem (chodí do ní o hodně víc lidí ve srovnání s minulostí), archiv, zázemí pro technický úsek (za budovou), větší zasedací místnost, aby se zde nemuseli tísnit angažovaní občané na zasedáních zastupitelstva, také pro akce typu „Vítání občánků“ zde bude důstojnější prostředí.
Místo, abychom opravovali střechu, která je v dezolátním stavu, za obecní peníze, zažádali jsme o dotaci, protože na tyto účely existuje dotační titul. A světe div se, po dvou letech bez dotací jsme konečně nějaké peníze dostali. Celkem 5,9 mil Kč, což činí 92,5 % plánovaného rozpočtu. Dotace je vázána na tento projekt. My si s těmito penězi nemůžeme dělat, co chceme, například na základě změněných priorit opravovat školu.
Očekával bych i u toho nejtvrdšího kritika alespoň špetku dobré vůle a radosti. Vždyť jde o Hrádek, o obec, kde jste občanem (možná) vy i já. Každá dotace je přece dobrou zprávou. Ale poslední dobou vidím, že někteří lidé se řídí heslem: Čím hůře, tím lépe. A kritiku, že se v Hrádku nic neděje, nestaví, je třeba urychleně přetransformovat do jiné, neohrané podoby. Proto syčí svou písničku o princátkách a zámečku, neboť ztrácejí půdu pod nohama. Tak nevím, zda by je vrácení dotace učinilo šťastnějšími.
Na školu s novou tělocvičnou se snažíme získat dotace už třetí rok. Několik let před tím jsme vyjednávali s majiteli pozemků za školou o prodeji, poté o výměně. To se nakonec povedlo. Až se vyřešil prostor, nechali jsme vypracovat projekty. Náklady na kompletní přestavbu školy činily podle projektu 70 mil. Kč. Požádali jsme o přímou dotaci ze státního rozpočtu a neuspěli jsme. Doporučili nám, že tak obrovskou částku je velmi obtížné získat. V dalším roce jsme tedy stavbu rozdělili na 5 etap a zažádali peníze na první z nich. Opět neúspěšně. Situace se letos zdramatizovala zjištěním statika o nevyhovujícím stavu podlahy pod pátou třídou a ředitelnou. Což nám může při získávání dotace prospět. Děláme nyní pro to všechno, abychom peníze na školu dostali. A já jsem přesvědčen, že je získáme! Nevím sice, jestli z toho budete mít radost vy osobně (čtouce mezi řádky vašeho příspěvku, odhaduji, že spíše budete poukazovat na to, že v obci není kanalizace a my se zabýváme školou), ale naši učitelé, děti i rodiče bezesporu ano. Tristní stav školy je nyní v zájmu médií (byl zde Horizont, Mladá Fronta Dnes, Česká televize, zítra přijede Nova), což já osobně vnímám jako velké pozitivum.
Co se týče sekretářek, žádné na Obci nejsou. Dvě úřednice (v první kanceláři) vykonávají agendu samosprávy, ale také státní správy v přenesené působnosti a to na plný úvazek. V druhé kanceláři sedí dvě účetní, každá z nich pracuje na částečný úvazek. Takže dohromady (svými úvazky) tvoří jednoho plnohodnotného pracovníka.
Jestli je tam teplo nebo ne je subjektivní hodnocení. Ve své kanceláři mám, opět subjektivně hodnotíc, také o něco nižší teplotu a vyhovuje mi to. Určitě jiný pocit má člověk, který přijde ze zimy do místnosti a v kabátu čeká, až mu jeho záležitosti úřednice vyřídí. Jinak vnímá teplo člověk, který tam pracuje.
Robert Borski
Odpovědět na příspěvek
|